Hostýn
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Hostýn nebo též Svatý Hostýn (734,6 m) je hora na střední Moravě a nejvýznamnější mariánské poutní místo České republiky.
Hostýn je jedním z hlavních vrcholů Rusavské hornatiny, severozápadní části pohoří Hostýnské vrchy. Vypíná se na samém jejím okraji, 3 km jihovýchodně od města Bystřice pod Hostýnem. Pískovcový vrch je převážně pokryt smrkovým lesem, část západního svahu je chráněna jako přírodní památka Stráň.
Na nižším z vrcholů, v nadmořské výšce 718 m, stojí poutní barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie. Původní stavba z let 1721–1748 byla obnovena po požáru roku 1769 a rekonstruována v letech 1841–1845. V roce 1887 zde byl dobudován jezuitský klášter. I dnes je poutní místo spravováno jezuity, kteří zde mají zřízen noviciát.
Pod vrcholem se nachází pramen, podle tradice zázračně uzdravující. U něj stojí kaple z roku 1700.
Na vrcholu ve výčce 736 m je kamenná rozhledna a větrná elektrárna. Na Hostýně se též nachází pomník skautů, kteří zahynuli ve vězení za dob totality.
Každoročně se na Hostýně koná mj. Pouť posluchačů Radia Proglas.
 kostel na Hostýně |
 socha Cyrila na Hostýně |
 socha Metoděje na Hostýně |
 detail kostela na Hostýně |
 kaplička na Hostýně |
 památník na Rudolfa Plajnera na Hostýně |
 památník na Rudolfa Plajnera na Hostýně |
[editovat] Historie
Archeologické nálezy dokazují, že zde bylo keltské oppidum Laténské kultury.
Podle pověsti, která se poprvé objevila v 17. století u Bohuslava Balbína, se zde ve 13. století (1241) ukrýval lid před nájezdy Tatarů. Trpěl však nedostatkem vody, proto se modlil k Matce Boží a na její přímluvu zde vytryskl pramen. Poté Tataři obléhání vzdali.
Stará ikonografie zobrazuje Pannu Marii Hostýnskou jako Marii Ochranitelku - v rozhrnutém plášti, pod nímž se ukrývá množství věřících.
První kapli na Hostýně postavili havíři, které sem povolal pan Burian Žabka z Limberka, v roce 1544, vydržela stát do roku 1658. V roce 1567 je poprvé zmiňován Hostýn jako poutní místo.
Nejstarší obraz nechal zničit luterán Václav Bítovský z Bítova počátkem 17. století. Roku 1655 nechala paní Marie, manželka hraběte Jana z Rottálu, pořídit nový obraz pro hostýnskou kapli. Tentokrát se jedná o Pannu Marii vítěznou - stojící na půlměsíci. Dnes je tento obraz umístěn v kostele v Bystřici.
Roku 1658 nechává hrabě Jan rozšířit stávající kapli, nechává přistavět dvě boční kaple ; jednou z nich byla kaple svatého Jiljí, dnes sv. Jana Sarkandera
Vnuk hraběte Jana nechává postavit na Hostýně velký chrám, roku 1721 je položen základní kámen. Stavba byla dokončena 1748, kdy ji vysvětil 28. července kardinál Julius Troyer. Pro potřeby poutníků byl zřízen hostinec, dále budova pro tři kněze kostelníka a varhaníka. Celý komplex byl obehnán zdí.
- 24. září 1769 chrám po zásahu bleskem vyhořel, byl však během 2 let opraven.
- 1779 bylo v rámci josefínských reforem přemístěno sídlo duchovní správy na Rusavu a v roce 1784 vydán zákaz poutí. Poutní tradice měla však hluboké kořeny, proto byl zákaz později ještě zpřísněn. Chrám byl vyklizen, včetně rozebrání střechy.
- Počátkem 19. století začaly pokusy o jeho obnovu, povolení přišlo až v roce 1840. V letech 1841-1845 byl chrám obnoven.
- 1883 zde bylo postaveno obydlí pro řeholníky
- 1895 vzniká Matice svatohostýnská, která zakoupila vrchol kopce, aby tak předešla nevhodným zásahům do okolí kostela. Nechala též postavit velkou ubytovnu a hostinec.
- Roku 1898 byla na vrcholu Hostýna postavena kamenná rozhledna.
- 1909 začala stavba schodiště. Schodiště má 250 stupňů a je dlouhé 242 m, cesty jej rozdělují na 3 části. Maximální šířka je před kostelem, asi 13m.
- 1903 byla vybudována křížová cesta, autorem je architekt Dušan Jurkovič. Jednotlivá zastavení jsou ve stylu lidové architektury.
- 1928 byl postaven nový poutní dům, 1932 nová silnice na vrchol.
