Hradešín
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek týkající se lidských sídel potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.
| Hradešín | |
|---|---|
| základní data | |
| status: | obec |
| NUTS 5 (obec): | CZ0204 564800 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Kolín (CZ0204) |
| obec s rozšířenou působností: | Český Brod |
| pověřená obec: | Český Brod |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 4,24 km² |
| obyvatel: | 215 (3. 7. 2006) |
| zeměpisná šířka: | 50° 2' 2" |
| zeměpisná délka: | 14° 46' 33" |
| nadmořská výška: | 379 m |
| PSČ: | 282 01 |
| základní sídelní jednotky: | 1 |
| místní části: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa obecního úřadu: | Hradešín 114 28201 Český Brod |
| starosta: | Pavel Běloch |
| E-mailová adresa | |
Stojíme na úbočí nejvyššího vrchu mezi Prahou a Kolínem (399 m.n.m.) uprostřed starobylé vesnice Hradešín, jíž vévodí zdálky viditelný kostel sv. Jiří. Místo poskytuje téměř neomezený výhled na většinu severočeských hor a Krkonoše, kde lze za jasného počasí zahlédnout také nejvyšší horu Sněžku. Hradešín poutníka okouzlí nejen svou pestrou historií, ale i starobylostí kostela, který v sobě jako učebnice architektury slučuje stavební slohy ze všech dob. Vesnice je rozložena na hřbetu říčanské středně zrnité žuly.Vrch byl osídlen již v mladší době kamenné (5000 let př.n.l.) a také v období halštatu (500 let př.n.l.) Kelty, což dokazují útržkovité archeologické nálezy pozůstatků sídliště v roce 1973. Z dob slovanských hradišť doznívají v pověstech zmínky o strážním hrádku Sedešíně, jenž prý roku 753 zbudoval na hoře blízko Úvalu (dnešní Úvaly) přemyslovský kníže Nezamysl na počest právě narozeného syna Mnaty. Ještě v 10. století pověsti nepřímo mluví o zdejším hradě, kdy vladyka Jarek „Hradešínský“ při sjezdu na župním hradě Kuřími (Kouřimi) tvrdě nesouhlasil s pohanskými výroky Radslava Zlického, jež vedl proti knížeti Bořivoji. Vesnice se po většinu časů rozprostírala na hraničních územích, ať už to byla hranice knížectví Zlického s Vyšehradským, nebo tří děkanátů – kouřimského, brandýského a říčanského. Zdejší vrch kdysi plnil funkci hlídky před rozsáhlým pražským lesem. Ke vzniku vsi došlo pravděpodobně na počátku 12. století. Okolo zdejšího vrchu v té době procházela velmi důležitá „Trstenicko-zlonická“ obchodní stezka, po níž zbyl pouze románský můstek nedaleko mýtického hradu Skara u Úval. Na starém pohanském obětišti byl neznámým stavebníkem vybudován okolo roku 1125 románský kostelík zasvěcený svatému Jiří.Pověsti kladou do té doby i existenci dvora, který měl založit velmož Radesja (Radeša), po němž se osada po staletí nazývala Radešín. Jako Hradešín je vesnice poprvé nazývána roku 1418, podruhé až roku 1693. V devatenáctém století se užívalo obojího pojmenování a po roce 1921 název Hradešín zůstal natrvalo. - Jan Psota ml., kronikář obce
