Inocenc VIII.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Inocenc VIII. | |
|---|---|
 |
|
| Rodné jméno | Giovanni Battista Cibo |
| Začátek pontifikátu | 29. srpna 1484 |
| Konec pontifikátu | 25. července 1492 |
| Předchůdce | Sixtus IV. |
| Nástupce | Alexandr VI. |
| Datum narození | 1432 |
| Místo narození | Janov, Itálie |
| Datum úmrtí | 25. července 1492 |
| Místo úmrtí | Řím, Itálie |
Inocenc VIII. (1432 v Janově – 25. července 1492 v Římě), vlastním jménem Giovanni Battista Cibo byl papežem v letech 1484 až 1492.
Roku 1467 byl Giovanni Battista Cibo jmenován biskupem v Savoně, roku 1472 v Molfettě; roku 1473 získal kardinálský klobouk. Roku 1484 si zajistil papežskou volbu tím, že noc před vlastní volbou podplatil ostatní kardinály. Tato volba, ke které došlo 29. srpna 1484 byla obecně považována za simonii. Papežská politika jeho předchůdce Sixta IV. počítala s tím, že se papežem stane Giuliano della Rovere, synovec Sixta IV., který se později stal papežem (Julius II.).
Jako papež byl Inocenc VIII. velmi slabý, nestálý a závislý na mínění druhých. Během svého pontifikátu měl i výrazné finanční problémy; neváhal dát do zástavy ani papežskou mitru a tiáru. Proslavil se také svým marnivým životem (známý je jeho výrok: „Když už jsme jednou papežem, tak si to pořádně užijme.“).
Podporoval široce inkvizici a ve své nechvalně proslulé bule Summis desiderantes affectibus (1484) podpořil čarodějnické procesy, které pořádali v Německu Heinrich Kramer a Jakob Sprenger, autoři knihy Malleus maleficarum (Kladivo na čarodějnice). Tato bula je prvním církevním dokumentem, v nímž je s čarodějnictvím nakládáno nikoli jako s pověrou, ale se skutečností. Bula měla dalekosáhlý vliv na prudký rozmach čarodějnických procesů, který vrcholil v následujícím století. Byl také tím, kdo v roce 1487 jmenoval Tomáse de Torquemadu velkým inkvizitorem Španělska.
Inocenc VIII. měl politické spory s neapolským králem Ferrantem, který mu odpíral lenní závislost. Vojensky byl však neschopný, navíc jej nepodpořil francouzský král Karel VIII. V srpnu 1486 proto musel s Neapolí uzavřít příměří, které ovšem neapolský král brzy porušil. Nově vypuklou válku (1492 mohl ukončil dvojím sňatkem – svého syna se ženou z rodu Medici a své vnučky s Ferrantovým strýcem.
Inocenc VIII. po sobě zanechal mnoho dětí (populární dobové dvojverší jej poprávu nazývá „otcem Říma“), jeho vláda je také charakterizována značným nepotismem:
- Octo Nocens pueros genuit, totidemque puellas;
Hunc merito poterit dicere Roma patrem. - Osm Vinný1 kloučků porodil, stejně tak i holek,
tak jej Řím poprávu mohl nazvat otcem.
| Předchůdce: | 1484–1492 | Nástupce: |
| Sixtus IV. | Inocenc VIII. | Alexandr VI. |
[editovat] Poznámky
Pozn. 1: Narážka na Inocentovo jméno „Nevinný“.
