Jan Křesadlo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jan Křesadlo
(Dr Václav J K Pinkava)
NON DICI SED ESSE
Narození	9. prosince 1926 Praha
Úmrtí	13. srpna 1995 Colchester

Příbuzenstvo
syn	Jan Pinkava
syn	Václav Z. J. Pinkava

Václav Jaroslav Karel Pinkava, píšící pod pseudonymem Jan Křesadlo (9. prosince 1926 – 13. srpna 1995), byl mj český spisovatel a básník.

Po invazi roku 1968 emigroval do Británie se svou ženou a čtyřmi dětmi. Pracoval jako klinický psycholog, vedoucí oddělení. Po předčasném odchodu do důchodu v roce 1982 se naplno věnoval umělecké tvorbě. Za svou prvotinu, román Mrchopěvci, kterou vydalo nakladatelství '68 publishers, obdržel cenu Egona Hostovského.

Svůj pseudonym si vybral částečně i proto, že ve svém občanském jménu postrádal ryze české ř. Pseudonymy měl v oblibě, například přesmyčkový Jake Rolands (autor rodokapsu), dále J. K. Klement (překladatel), Juraj Hron (slovácký autor), Ferdinand Lučovický z Lučovic a na Suchým dole (skladatel), Kamil Troud (ilustrátor), a další.

Angažoval se v kostelní musice, komponoval hudbu, mimo jiné i Glagolskou mši. Mimo uměleckou činnost a svůj občanský obor úspěšně publikoval v matematické logice, kde vynalezl celou třídu vícehodnotových logik.

Coby tzv. renesanční muž, polyhistor, rád si kladl náročné překážky a úkoly. Se svou dcerou přeložil do angličtiny Seifertův Věnec sonetů a k tomu si dopřál i vlastní polemický Vzdorověnec.

Vydal sbírku básní v sedmi jazycích, nazvanou Sedmihlásek. Celkem napsal, včetně několika sonetových věnců, přes sto sonetů.

Následující ukázka je pro Křesadla typická, má bizarní a pitvorné téma a vtipně kombinuje klinickou zkušenost psychologa s erudicí přírodovědce a znalce filosofie (téma transmigrace duše mezi člověkem a psem nastolil již Pythagoras, což zde kontrastuje s ironickou narážkou na materialistu jménem Thomas Hobbes)

Kouzelný zákrok

(památce Edwarda Leara)

Kulhavě kráčí soudruh Hobsa,

na hlavě klobouk cylindřitý:

V předtuše příští kalamity

svou duši začaroval do psa

stylem Encheliophiopsa[1],

jenž v řiti sumýše je skrytý.

Nemá již pocity a city,

může si zpívat hejsa hopsa.

Tak spokojeně městem kráčí,

svou duši na řetěze veda:

I kdyby přepadli ho rváči

nepostihne ho žádná běda

neb bezduchost mu trpět nedá,

což ke štěstí mu zcela stačí.

Jeho vrcholné literární dílo je zajisté ΆΣΤΡΟΝΑΥΤΙΛÍΑ, Astronautilía-Hvězdoplavba, netypický vědecko-fantastický román, přes 6500 veršů v homérské starořečtině s paralelním českým překladem. Tato kniha vyšla teprve krátce po jeho smrti.

Jeho ostatky jsou uloženy pod pomníkem od jeho syna Jana Pinkavy, na vinohradském hřbitově v Praze.