Jan Kozák
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Kozák (25. března 1921 Roudnice nad Labem – 1995 Praha), byl český spisovatel
Patří ke spisovatelům, kteří byli zcela oddáni politice KSČ. Po roce 1968 podporoval linii KSČ, tedy tzv. normalizační proces.
Roku 1940 odmaturoval, po druhé světové válce se stal úředníkem a funkcionářem převážně v kulturních rolích spojených s KSČ. V roce 1951 absolvoval Ústřední politickou školu ÚV KSČ. Poté se stal pracovníkem aparátu ÚV KSČ. Na politické škole se angažoval dále, což vedlo k jeho přednášení zde.
Roku 1972 se stal předsedou Svazu českých spisovatelů, kterým zůstal až do roku 1989.
[editovat] Dílo
Jeho dílo zcela kopíruje tehdejší linii KSČ, čerpá ze svých osobních zkušeností z kolektivizace vesnic na Slovensku, které se účastnil jako politický pracovník.
[editovat] Díla politicky motivovaná
- Pohledy do oken, 1941
- Horký dech, 1961
- Mariana Radvaková, 1962
- Mariana, 1965
- Silná ruka, 1966, druhé vydání z r. 1976 vyšlo pod názvem Čapí hnízdo
- Léčka, 1968, soubor povídek
- Svatý Michal, 1971 román zobrazující rozkvět socialistické vesnice
- Bílý hřebec, 1979
- Adam a Eva, 1982
- Mariana a jiné osudy, 1985
[editovat] Lovacká díla z prostředí tajgy
Tyto Kozákovy knihy vychází z jeho loveckých výprav, věšinou ze Sibiře
- Podzim v kraji tygrů
- Lovcem v tajze, 1972
- Černý sobol, hnědý medvěd, 1985
