Jaroslav Zaorálek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jaroslav Zaorálek (22. prosince 1896 Spytihněv u Uherského Hradiště – 20. října 1947 Roztoky u Prahy) byl český překladatel, převážně z francouzštiny a němčiny, ale také z italštiny, angličtiny, španělštiny.

Byl synem venkovského učitele. Roku 1915 maturita (gymnázium Uherské Hradiště), po světové válce studoval češtinu a francouzštinu na pražské filozofické fakultě, chvíli zkoušel medicínu, vrátil se na filozofickou fakultu. Roku 1925 odjel na studijní pobyt do Francie, za rok se vrátil a až do smrti se věnoval překládání.

Přeložil na dvě stovky prací, většinou jazykově velmi náročných. Své mistrovství se snažil podřídit autorovi, aby potlačil vlastní osobnost a zachoval rytmus, vzněty a dojmy originálu. Ovládl češtinu ve všech stylových rovinách a historických vrstvách, zapisoval si i lidová rčení, která vydal tiskem.

[editovat] Vlastní díla

Kdo to řekl? (1940, slovník citátů, s B. Mathesiem)
Lidová rčení (1947)

[editovat] Překlady

[editovat] z francouzštiny

Guillaume Apollinaire: Fantazie (1924), Kacíř a spol. (1926)
Louis Aragon: Karneval života (1938)
Honoré de Balzac: Gobseck (1925), Toulavá mošna (1938), Succubus aneb Běs sviňavý ženský
Francis Carco: Život mistra Villona (1928)
Louis Ferdinand Céline: Cesta do hlubin noci (1933), Církev (1934), Smrt na úvěr (1936)
François René de Chateaubriand: Atala, René (1926)
Gabriel Chevalier: Zvonokosy (1937)
Charles de Coster: Flanderské legendy (1941)
Pierre Courthion: Delacroix (1940)
Georges Duhamel: Notář z Havru (1935), Zahrada šelem (1936), Pohled do země zaslíbené (1937), Svatojánská noc (1938)
Gustave Flaubert: Herodias (1924)
Alain Fournier: Kouzelné dobrodružství, Veliký Meaulnes (1938)
Anatole France: Traktér u královny Pedauky (1931); Život v květu (1935), Jana z Arku
Jean Giono: Hlasy země (1933), Člověk z hor (1934), Kéž tonu v radosti (1935)
Jean Giraudoux: Zuzanka a Tichý oceán (1927), Dobrodružství touhy (1935)
Guéhenno: Zápisník čtyřicetiletého (1936)
Alfred Jarry: Nadsamec, Messalina (1930)
Jules Laforgue: Charles Baudelaire (1930), Legendární morality (1934)
Lautréamont: Maldororovy zpěvy (1929)
Alain René Lesage: Gil Blas (1928)
Jacques Loveilke: Léon Bloy (1930)
Maurice Maeterlink: Vraždění neviňátek (1928)
François Mauriac: Cesty k moři (1947)
André Maurois: Prostý příběh vojáka Biggse (1922), Básník a svět (1924), Byron (1931), Rodinný kruh (1932), Bernard Quesney (1927)
Prosper Mérimée: Novely (1928, s L. Z. Dostálovou)
Alfred de Musset: Povídky a novely (1929), Komedie a proverby (1930)
Gérard Nerval: Procházky, Aurelia, Korespondence (1930), Cesta do Orientu (1930)
Charles-Louis Philippe: Matka a dítě (1927)
Marcel Proust: Radosti a dny (1927), Hledání ztraceného času (1927-1929), Vzpomínky (1930)
Romain Rolland: Petr a Lucie (1920), Dobrý člověk ještě žije (1924), Okouzlená duše (1928), Mystický a činný život dnešní Indie (1931)
Jules Romains: Obrozené městečko (1928), Lidé dobré vůle (1937-1938)
Stendhal: Kruté lásky (1930)
Suarés: Napoleon (1921)
Jean de la Varende: Kentaur boží (1939)

[editovat] z italštiny

Niccolò Machiavelli: Vladař (1940)
Giuseppe Prezzolini: Život N. Machiavelliho (1940)
Fabio Tombari: Celá Frusaglia (1941)

[editovat] z němčiny

Bertolt Brecht: Třígrošový román (1935)
Leonhard Frank: Ze tří milionů tři (1932)
Hans Jacob Christoph von Grimmnelshausen: Dobrodružný Simplicius Simplicissimus (1929)
Erwin Quido Kolbenheyer: Úsměv penátů (1941)
Artur A. Kuhner: Paganini. Geniovy stopy (1931)
Hermann Löns: Vlkodlak (1941)
Nikolaus Schwartzkopf: Grünewald, barbar čistého srdce (1941)
Karl Heinrich Waggerl: Matky (1942)
Jakob Wassermann: Kryštof Kolumbus (1930)
Arnold Zweig: Výchova před Verdunem (1936), Nastolení krále (1938)