Jestřáb lesní
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Jestřáb lesní
Stupeň ohrožení v Česku: Ohrožený
|
||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Jestřáb lesní |
||||||||||||||||
| Taxonomické zařazení | ||||||||||||||||
|
||||||||||||||||
| Binomické jméno | ||||||||||||||||
| Accipiter gentilis Linné, 1758 |
Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) je dravec veliký jako káně lesní. Rozpětí křídel je asi 100 - 120 cm. Samec je menší než samice. V letu je podobný jako krahujec obecný, je však větší. Nohy jsou žluté s mohutnými spáry. Mladí jedinci jsou celkově hnědaví, na hrudi s podélným vzorem, jejich oční duhovka je hnědočervená, staří ptáci jsou popelavě šedí na hrudi mají příčný vlnkovaný vzor, oční duhovka je oranžová.
Hlas - na hnízdišti se ozývá pronikavým „kekekekekekekekekekekekekekekekekekekekekek“.
Rozšíření - Stálý pták vyskytující se v Evropě, Severní Americe, v severní a střední Asii i v Africe. V jednotlivých oblastech existují různé barevné rasy. V ČR hnízdí v posledních letech odhadem max 2800 párů s klesající tendencí výskytu.
Hnízdění - tok a stavba hnízda probíhá už od konce zimy, hnízdí v lesních porostech v březnu až červnu jednou ročně. Hnízdo z větví je umístěno vysoko v korunách stromů a je obloženo zelenými větvičkami. Samice snáší 2 - 4 oblá zelenobílá vejce na kterých sedí sama asi po dobu 36 dnů, mláďata poté krmí oba rodiče na hnízdě asi 38 dní, nějakou dobu ještě i po opuštění hnízda.
Potrava - převážně ptáci do velikosti kachny, méně i savci do velikosti králíka. Kořist loví obratně ve vzduchu nebo se na ni vrhá na zemi. Jestřáb lesní je typický lovec číhající v záloze na kořist, kterou překvapí náhlým útokem.
Jestřáb lesní je v Česku stálý pták, severní populace přetahují na zimu do jižnějších částí Evropy.
