Strunatci
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 strunatci |
||||
|---|---|---|---|---|
 mihule mořská
|
||||
| Vědecká klasifikace | ||||
|
||||
|
|
||||
|
Strunatci vznikli z tvorů podobných polostrunatcům nebo larvám ostnokožců na konci starohor. Zatím známe asi 49 000 druhů.
Jsou bilaterálně souměrní, patří mezi druhoústé a mají pravou tělní dutinu (coelom).
[editovat] Základní charakteristika strunatců
- hřbetní struna (chorda dorsalis) - opora těla tvořená chrupavčitou tkání, tvořící podélnou osu těla. Nemusí být přítomna během celého života živočicha.
- trubicovitá nervová soustava - je ektodermálního původu z neurální lišty
- uzavřená cévní soustava
- srdce nebo pulsující céva - na břišní straně, pumpuje krev směrem k hlavě
- žaberní štěrbiny - jsou to párové perforace hltanu, u nižších strunatců slouží i k filtrování potravy. Embryonálně se zakládají u všech strunatců.
- pravý ocas - postanální, do ocasu nezasahuje trávicí trubice
[editovat] Evoluce
Podle klasických představ se strunatci vyvinuli z forem podobných žaludovcům (polostrunatci). V současné době molekulárních analýz to ale vypadá, že by strunatci mohli být bazální skupinou druhoústých živočichů.
Dvojlistí (parafyletická skupina): houbovci (parafyletická skupina) • žebernatky • vločkovci • žahavci • výtrusenky
Trojlistí: praploštěnci
prvoústí: Lophotrochozoa: ploutvenky • morulovci (sépiovky + plazmodiovky) • mechovci • lilijicovci • ploštěnci • břichobrvky • Kamptozoa (mechovnatci + vířníkovci) • čelistovci (čelistovky + oknozubky + vířníci + žábrovci + vrtejši) • pásnice • kroužkovci (včetně vláknonošců, rypohlavců a sumýšovců) • měkkýši • ramenonožci (parafyletická skupina) • chapadlovky
Ecdysozoa: chobotovci (hlavatci + rypečky + korzetky) • Nematoida (strunovci + hlístice) • Panarthropoda (želvušky + drápkovci + členovci)
druhoústí: mlžojedi • strunatci • Ambulacraria (ostnokožci + polostrunatci)
