Jom kipur
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jom kipur (hebrejsky: יום כיפור yom kippūr) je jedním z Vysokých židovských svátků, jenž se podle Bible nazývá Den smíření (Yom Hakippurim). Mezi sefardskými Židy je Jom Kipur nazýván jako den „trýznění duší“ a „očisty od hříchu“ (Lv 16:29-34; 23:27-32; Nu 29:7). Připadá na 10. den měsíce tišri. Tento den je pro mnoho lidí jedním z nejvýznamnějších dnů v židovském kalendáři. Tento den totiž odpustil Bůh Izraeli zhotovení zlatého telete a tento den se také Abrahám obřezal a uzavřel tak smlouvu s Hospodinem. Tento den se připomíná 25 hodinovým půstem a intenzivním modlením. Jedná se o nejsvětější den židovského roku.
Rok má 365 dní. Některé z nich jsou všední, některé jsou sváteční. Nejvyšším dnem je šabat. Jom kipur se nazývá šabat šabaton (šabat šabatů). Což jen vypovídá o velikosti tohoto svátku. Je to jediný den v roce, kdy se protkly 3 svátosti. Svátost lidská, svátost místa a svátost času.
Obsah |
[editovat] Předpisy
Základem Jom kipuru je půst. Ten se drží od západu slunce do setmění následujícího dne. Dále je zakázáno jídlo, pití, sexuální styk, používání kosmetických prostředků a toaletních potřeb a nošení kožené obuvi stejně jako mytí částí těla kromě prstů a očí (Mišna Joma 8:1).
Jak už jsem zmínil, je Jom kipur brán jako šabat šabaton (neboli šabat šabatů či šabat svátečního odpočinku). Kvůli tomu platí všechny zákazy práce (avot melecha), avšak v případě, kdy je ohrožen lidský život lze tyto příkazy porušit (např. pokud je nutné odvést nemocného člověka do nemocnice nebo v případě půstu se může nemocný člověk najíst). Půst se také nevztahuje na děti. Od devíti let by však měly být pomalu na půst připravovány a od dosáhnutí věku dospělosti - bar micva, bat micva (13 let) - by už měly být schopny půst dodržovat.
Před tímto svátkem je zvykem, že jednotlivci žádají o odpuštění všechny osoby, které se jimi mohou cítit dotčeny v důsledku vážné křivdy, a těsně před začátkem svátku pojíst „závěrečné jídlo“ (se'uda mafseket). Tento den je vrcholem Vysokých svátků a deseti dnů pokání, které započaly 1. tišri na svátek nového roku - Roš Hašanu, kdy je předchozí chování každého člověka váženo na vahách a jeho osud je zapsán a zapečetěn Bohem v „Knize života“ (Sefer ha-chajin). Jedině když člověk důkladně očistí svou duši a duchovně „jde do sebe“ (chešbon ha-nefeš), je dosaženo účelu Dne smíření; ten člověk může pak vést po tomto Jom ha-din („soudném dni“) k omluvitelnému klidu mysli, protože pouze pokání (tšuva), modlitba (tfila) a dobročinost (cdaka) dokáží odvrátit nepříznivý výnos.
[editovat] Modlitby
Svátek začíná večerní úpěnlivou modlitbou v aramejštině „Všechny sliby“ (kol midre). Závazkům vůči lidem však nezprošťuje - ty je třeba plnit. Ranní bohoslužby Dne smíření začíná velmi časně a s krátkými přestávkami pokračuje až do večera, kdy půst končí po modlitbě „Uzamčení“ (Ne'ila).
Věřící se při modlitbě Dne smíření především očišťují od všech hříchů, a proto význačnou část bohoslužby zaujímají kajícné modlitby a litanie včetně modlitby „Vyznání hříchů“ (Viduj). Odpoledne se pak po četbě z Tóry předčítá biblická kniha Jonáš, jako příklad božího milosrdenství s těmi, kdo napravili své špatnosti. Tento den se také vzpomíná na nejbližší zemřelé při zvláštní modlitbě „Upamatování“ (Mazkit).
Sami věřící také dávají, více než kdy jindy, najevo svou odevzdanost do boží vůle, což muži vyjadřují oblékáním „kitlu“; bílého, volně splývajícího pohřebního rubáše, v němž, až nadejde čas, jsou skutečně pohřbeni.
[editovat] Další články
[editovat] Citace
- Judaismus od A do Z; Ja'akov Newman, Gavri'el Sivan; vydavatelství Sefar, 1992; ISBN 80-900895-3-4
- Židé - dějiny a kultura; Židovské muzeum v Praze, 1997; ISBN 80-85608-17-0
