Numeri
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pentateuch |
Knihy |
---|
Genesis |
Exodus |
Leviticus |
Numeri |
Deuteronomium |
Související články |
Teorie vzniku Pentateuchu |
Kniha smlouvy |
Zákon svatosti |
4. kniha Mojžíšova neboli Numeri je čtvrtou z knih Tóry či Pentateuchu, který je součástí Starého zákona. V hebrejštině se kniha jmenuje במדבר bemidbar „na poušti“. Septuagintní verze knihy se nazývá Ἀριθμοί arithmoi čili čísla a tento název se stal základem latinského pojmenování Vulgaty: Numeri. Knihou čísel je tento spis pojmenován pro rozličné výpisy počtu lidí na Sinajské poušti (1-4) a na planině Moábské (26).
Obsah |
[editovat] Obsah knihy
Kniha navazuje dějově na události Exodu, právní kodexy též na Leviticus. Kniha je pramenem cenných historických informací o vybavení jeruzalémského chrámu, stejně tak jako některých zvyklostí Izraelitů na poušti. Knihu lze dělit na tyto tři části:
- Sčítání lidu na Sinaji a přípravy na další pochod (1 – 10,10)
- Vyprávění o cestě ze Sinaje do Moábu, vyslání zvědů a jejich zpráva, osmero brblání lidu a potíže během cesty (10,11 – 21,20).
- Přechod Moábské planiny před překročením řeky Jordánu (21,21 – 36).
[editovat] Historicita a datace knihy
- Podrobnější informace naleznete v článku Teorie vzniku Pentateuchunaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
[editovat] Teologie knihy
Teologicky představuje v knize Izrael ideální komunitu, kterou stmelují jasně definované náboženské a sociální struktury. Na knihu měl vliv poexilní kněžský pramen, neboť kniha zdůrazňuje teokratické principy – Boží zásahy do života společenství, kterou Boží přítomnost provází, hierarchické uspořádání, v jehož čele jsou kněží jako členové Árónova domu. Lid spojuje touha žít podle Hospodinových příkazů, a Izrael je tak připravován na vítězné tažení do země, kterou mu Hospodin přislíbil. Izrael jako kmomunita je prezentován, v následnosti na Leviticus, jako kultovní společenství seskupené kolem Božího stánku, který zde zastupuje chrám. Tím kniha Numeri legitimuje pozdější poexilní politicko-náboženskou situaci v Judsku, kde se Izrael stal teokratickou (či hierokratickou) společností. Vůdci lidu jsou zde kněží vedení Mojžíšem a Áronem, kteří jsou výhradními prostředníky mezi Bohem a národem.
Po cestě se lid musí vypořádat s nepřátelstvím okolních národů (Edom, Moáb, Amorejci) a s pouští samotnou (hlad a žízeň) – obojí se stává pro Izrael pokušením vrátit se zpět do Egypta. Tato neustálá pochybnost Izraele je příčinou, že odmítne vstoupit do zaslíbené země, když už stojí na jejích hranicích, a dovede k pochybnosti ve víře i Mojžíše, který je proto potrestán tím, že mu nebude dovoleno vstoupit do zaslíbnené zamě.
Tento poexilní kněžský vliv je patrný především ve výpravných sekcích, které často oscilují mezi výpravnou a zákonnou formou a snaží se vymezit, upravit a dodatečně interpretovat některé zákony, vyhlášené dříve na jiných místech Petnateuchu. Jedná se například o dědictví dcer, sbírání dříví v sobotu apod. Velkou část kapitol 15 – 19, považovaných snad za nejmladší část Petnateuchu vůbec, zabírá také polemika o náležité a právoplatné vedení lidu a prostředniství mezi ním a Bohem. Postupně je některými rebely zpochybňováno vedení Mojžíšovo a velekněžství Áronovo. Bůh se ve při staví na stranu Mojžíše a Árona a dokazuje, že právě tyto si vyvolil. Tyto polemiky odráží a výpravnou formou řeší spory a pře o vedení židovské komunity po návratu z exilu a vybudování druhého chrámu (515 př. Kr.). Tyto kapitoly legitimují vedoucí úlohu áronovců v kultu na úkor jiných kněžských skupin.
Věrnost lidu Hospodinu je odpovědí na absolutní věrnost Hospodina vůči lidu – Bůh se v knize ukazuje jako trestající, ale zároveň nanejvýš milosrdně odpouštějící, jako Bůh, který svůj lid bezpečně vede pouští, dává mu vyhrávat jeho bitvy, živí ho, který je přítomný uprostřed něj, ale který součsně vyžaduje od lidu svatost - úplnou důvěru a oddanost ze strany lidu.
[editovat] Ohlasy na knihu
Ohlasy knihy Numeri nalezneme v historických reminiscencích v žalmech (např. žalm 106) a v pozdních mudroslovných knihách – Sírachovci a knize Moudrosti. V současné době je kniha v zájmu velké pozornosti biblistických odborníků a exegetů.
[editovat] Související odkazy
[editovat] Externí odkazy
Knihy označené * jsou deuterokanonické a protestantské církve je neuznávají za součást kánonu