Kalvinismus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kalvínské náboženství (také Kalvinismus) vzniklo ve Francii v 16. století za reformace. Šířil je Jan Kalvín. Kázal, že každý člověk má Bohem určené poslání, důraz na lidskou pracovitost, zákaz veřejných zábav. Náboženství mělo vliv na Anglii (puritáni), Francii (hugenoti) atd. Později mezi zwingliánstvím a kalvínstvím zavládl kompromis (helvétská konfese). Ve 40. létech se rozmohlo šíření kalvinismu, ale stále silná královská moc představovaná Kateřinou Medicejskou s oporou šlechty a města, rozpory vyvrcholili ve společnosti vnitřní válkou.
Kalvinistické církve v anglo-americkém prostředí se označují jako presbyteriánské církve.
[editovat] Vývoj kalvínství
Dále šířeno s reformací v Maďarsku, Německu, později zejména v USA a Jihoafrické republice. Při Vestfálském míru uznáno jako třetí náboženství vedle katolicismu a luteránství.
