Maďarsko
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Magyar Köztársaság Maďarská republika |
|
|---|---|
|
|
|
 |
|
| Rozloha | 93 030 km² (108. na světě) z toho 0,74 % vody |
| Počet obyvatel | 10 077 000 (80. na světě, 31.12.2005) |
| Hustota zalidnění | 109 / km² (94. na světě) |
| Jazyk | maďarština, jazyky nepočetných menšin |
| Národnostní složení | {{{národnosti}}} |
| Náboženství | římsko- a řecko-katolické (50%), kalvínské (30%), luteránské (5%) |
| Nejvyšší bod | Kékes (1015 m n. m.) |
| Hlavní město | Budapešť |
| Státní zřízení | parlamentní republika |
| Podřízené celky | {{{dělení}}} |
| Prezident | László Sólyom (od 5. srpna 2005) |
| Předseda vlády | Ferenc Gyurcsány (od 29. září 2004) |
| Hymna | Himnusz |
| Vznik | 16. listopadu 1918 (nezávislost na Rakousku-Uhersku) |
| Měna | forint (=100 fillérů) (HUF) |
| ISO 3166-1 | 348 HUN HU |
| MPZ | H |
| Doména | .hu |
| Telefon | 136 |
| Časové pásmo | UTC +1 |
Maďarsko (Maďarská republika) je vnitrozemský stát ležící ve střední Evropě. Maďarsko hraničí s Rakouskem (366 km) a Slovinskem (102 km) na západě, s Chorvatskem (329 km) a Srbskem (151 km) na jihu, s Rumunskem (443 km) a Ukrajinou (103 km) na východě a se Slovenskem (677 km) na severu. Maďarsko je členskou zemí Severoatlantické aliance (NATO) a od r. 2004 novou členskou zemí Evropské unie.
Obsah |
[editovat] Historie
- Hlavní článek: Dějiny Maďarska
Na konci prvního tisíciletí byla země obydlena maďarskými(uherskými) kmeny, které se vzdaly výbojů a začaly obdělávat úrodnou panonskou nížinu. Zhruba v této době také přijali křesťanství. Ve středověku se na tomto území vytvořilo uherské království, jehož vlády se načas zmocnil i český král. Historické Uhersko zahrnovalo panonskou nížinu, Slovensko, Podkarpatskou Rus, Slavonii, Vojvodinu a Transylvánii. Od 16. století bylo ohrožováno a na čas i zničeno Osmanskou říší, turecká vojska obsadila nížinu a postoupila až k Vídni, kde byla poražena. Poté už výboje Osmanů nebyly tak zničující.
Na začátku 19. století bylo v Rakouském císařství Uhersko především zemědělskou zemí. Maďarsko bylo až do roku 1918 jednou ze dvou částí Rakousko-Uherska.
Po rozpadu Rakousko-Uherska Maďarsko ztratilo skoro dvě třetiny své původní rozlohy, což v meziválečné době určovalo jeho vztahy k sousedním zemím s maďarskými menšinami a významně je ovlivňuje i dnes.
Po druhé světové válce, jíž se účastnilo na straně nacistického Německa a získalo tak dočasně zpět severní Sedmihradsko a jižní Slovensko, se Maďarsko stalo jednou ze zemí komunistického bloku.
[editovat] Maďarské povstání
- Hlavní článek: Maďarské povstání
Na podzim 1956 rostoucí protikomunistické cítění vyústilo ve změnu vlády, která vyhlásila nezávislost od SSSR. Nakonec však další z poválečných pokusů o osvobození z komunistické nadvlády smetly sovětské tanky.
[editovat] 60. až 80. léta
Nový režim zejména od 60. let však zachoval jisté liberální prvky především v ekonomické oblasti („gulášový socialismus“) a tak se v 80. letech Maďarsko mohlo vydat cestou pozvolných reforem a předání moci demokratické opozici. V roce 1999 se Maďarsko stalo členem NATO, po průběhu úspěšných reforem v roce 2004 členem EU.
[editovat] Přírodní poměry
Povrch Maďarska tvoří z největší části rovinatá nebo mírně zvlněná Panonská pánev, severní část země je více kopcovitá. Asi 89% území nepřesahuje nadmořskou výšku do 200 m, nad 400 m n. m. leží asi jen asi 2% (nejvyšším bodem je vrchol hory Kékes v pohoří Mátra, 1014 m). Největší řeky protékající Maďarskem jsou Dunaj (Duna), Tisa (Tisza) a Dráva. Oblíbeným letním turistickým cílem je jezero Balaton. Podnebí v Maďarsku je mírné vnitrozemské, v letních měsících dosahuje teplota průměrné hodnoty 22°C, roční průměrné úhrny srážek na celém území se pohybují v rozmezí 500 až 800mm.
[editovat] Administrativní rozdělení
19 žup:
| Župa | Župní město | Obyvatel (2001) |
|---|---|---|
| Bács-Kiskun | Kecskemét | 546 753 |
| Baranya | Pécs | 408 019 |
| Békés | Békéscsaba | 397 074 |
| Borsod-Abaúj-Zemplén | Miskolc | 745 154 |
| Csongrád | Szeged | 433 388 |
| Fejér | Székesfehérvár | 434 547 |
| Győr-Moson-Sopron | Győr | 434 956 |
| Hajdú-Bihar | Debrecen | 553 043 |
| Heves | Eger | 325 673 |
| Jász-Nagykun-Szolnok | Szolnok | 415 819 |
| Komárom-Esztergom | Tatabánya | 316 780 |
| Nógrád | Salgótarján | 220 576 |
| Pest | Budapešť | 1 080 759 |
| Somogy | Kaposvár | 335 463 |
| Szabolcs-Szatmár-Bereg | Nyíregyháza | 582 795 |
| Tolna | Szekszárd | 250 062 |
| Vas | Szombathely | 268 653 |
| Veszprém | Veszprém | 374 346 |
| Zala | Zalaegerszeg | 298 056 |
[editovat] Podívejte se také na
[editovat] Externí odkazy
|
|
 |
|---|---|
|
ŽUPY (s maďarským a českým názvem) (a jejich správní centrum) Bács-Kiskun (Bačsko-Malokumánská župa) (Kecskemét) | Baranya (Baranja) (Pécs) | Békés (Bekešská župa) (Békéscsaba) | Borsod-Abaúj-Zemplén (Boršod-Abov-Zemplín) (Miskolc) | Csongrád (Čongrádská župa) (Segedín) | Fejér (Stoličnobělehradská župa) (Székesfehérvár) | Győr-Moson-Sopron (Ráb-Mošoň-Šoproň) (Győr) | Hajdú-Bihar (Hajducko-Bihárská župa) (Debrecín) | Heves (Hevešská župa) (Eger) | Jász-Nagykun-Szolnok (Jasovsko-Velkokumánsko-Solnocká župa) (Szolnok) | Komárom-Esztergom (Komárensko-Ostřihomská župa) (Tatabánya) | Nógrád (Novohradská župa) (Salgótarján) | Pest (Pešťská župa) (Hlavní město Budapešť) | Somogy (Šomoďská župa) (Kaposvár) | Szabolcs-Szatmár-Bereg (Sabolčsko-Satumarsko-Berežská župa) (Nyíregyháza) | Tolna (Tolňanská župa) (Szekszárd) | Vas (Vašská župa) (Szombathely) | Veszprém (Vesprémská župa) (Veszprém) | Zala (Zalanská župa) (Zalaegerszeg) |
|
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB) • Podněstří (MD)
