Karel Václav Rais
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Václav Rais (4. ledna 1859, Bělohrad – 8. července 1926, Praha) byl český spisovatel s regionálním zaměřením na Podkrkonoší, představitel realismu a tzv. venkovské prózy, který svým dílem navazoval na Němcovou, Hálka a Světlou.
Narodil se v Lázních Bělohrad, pocházel z chudé rodiny. Vystudoval učitelský ústav v Jičíně. Učil v Železných horách. Později (1894) se stal ředitelem měšťanských škol v Praze na Vinohradech.
Zakladatel beletristického časopisu Zvon.
Obsah |
[editovat] Dílo
Počáteční práce psal pro mládež, tyto práce souvisejí s jeho učitelským povoláním, jejich cílem bylo vychovávat mládež.
Později (zhruba od r. 1890) ho začaly zajímat horalé, výminkářská otázka a především generační problémy. V jeho díle najdeme postavy s vysokými morálními zásadami, které by rády něco změnily, ale v podstatě jsou velmi slabé.
Všechna díla vycházejí z podkrkonošského venkova, jeho rodiště, které vášnivě miloval, a zabývají se sociální problematikou. Problémy neřeší, ale pouze je popisuje. Charakteristiku tvoří pomocí dialogu.
Nejvíce se zajímal o osudy těch, kteří se nemohli bránit, tj. starých lidí a dětí.
[editovat] Pro mládež
- Povídky starého zbrojnoše
- Karlštejnský havran
- Povídky ze starých hradů
- Poslední léto
- Listy z české kroniky
- České pohádky o Kristu Pánu
- Nová sbírka slovanských pohádek a pověstí
- Dárek maličkým – určeno malým dětem
- Když slunce svítí – určeno malým dětem
[editovat] Básnické sbírky
- Doma
- Obrázky od nás
- Cesta k domovu
[editovat] Drobná próza
Ve většině případů zde řeší otázky vztahů (nejčastěji rodičů s dětmi).
- Výminkáři – kniha povídek. Hlavními hrdiny jsou starci a stařenky, kteří pomáhají svým dětem, ale jsou odstrkováni. Otec dá peníze vnučce, a děti s ním proto přestanou mluvit. Syn se po svatbě stane majitelem statku a rodiče odcházejí do vejminku. V tomto díle je patrná kritika touhy mladé generace po majetku. Objevují se zde generační problémy (mladí × staří). Každá generace má jiné názory.
- Potměchuť – kniha povídek
- Rodiče a děti
- Horské kořeny
- Lopota
- Půlpáni
- Vzkazy vlastenecké
- Po vlasti
[editovat] Romány
- Kalibův zločin - Kaliba se vrací z vězení a najde svou ženu v náručí jiného. Zabije ji.
- O ztraceném ševci – líčí rodinu ševce, jemuž zemře žena. Je zde podán národnostní problém Čechů a Němců, ten zde spočívá v nové ševcově manželce, která ho nutí opustit českou společnost a vstoupit do společnosti německé. Hlavní hrdina je slabý člověk, který ve všem ustupuje své ženě a postupně se poněmčuje. Nedělá to z přesvědčení, ale z nedostatku vůle vzdorovat.
- Západ
- Zapadlí vlastenci – Děj se odehrává ve 40. letech 19. stol. v podhůří Krkonoš, ve vesnici Pozdětín. Soustředil se na otázku buditelských knězů a učitelů. Hlavní postavy jsou učitel Čížek, preceptor Čermák a farář Stehlík, kteří zobrazují české buditele a vlastence. V tomto díle jim vzdává dík za vykonanou práci.
- Paničkou – zde konfrontuje život na vesnici a ve městě.
- Na lepším – osudy sedláků Vorala a Hanáka, řeší problém alkoholismu, pravděpodobně se jedná o první dílo v české literatuře, které popisuje tento problém.
- Sirotek
- Horské kořeny
- Pantáta Bezoušek – líčí příhody starého venkovana v Praze, který sem přijel navštívit svého syna a jeho rodinu. Tento venkovan je nositelem jeho myšlenek, kritizuje zde život v Praze, protože mu připadá narušený majetkem.
- Káča
- Skleník
