Kastrát
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kastrát (latinsky castratus = kleštěnec) je samec zbavený orgánů, které produkují samčí pohlavní buňky, tedy který přišel o svá varlata a to buď úrazem, nebo kastrací. U těchto jedinců se nevyskytuje pohlavní pud, chybí rozmnožovací schopnost a zpravidla nejsou schopni pohlavního styku. Pokud ke kastraci dojde před dospíváním, kastrátovi chybí sekundární pohlavní znaky.
Kastrátu člověka se říká eunuch. Pokud dojde ke kastraci muže v dětství, chybí mu vousy, více vyroste a mívá typický vyšší hlas. V Orientu se využívali vykastrovaní jedinci jako strážci harémů a v Evropě se jich od 16. až do začátku 20. století využívalo ke zpěvu.
[editovat] Kastráti v hudbě
Kastráti se používali v evropské hudbě od poloviny 16. až do začátku 20. století. Hlas kastráta je stejně vysoký jako hlas ženský (soprán a mezzoprán), přitom je stejně mocný jako hlas mužský. Podobná se hodně hlasu mladých chlapců v pubertě těsně před nástupem mutace.
Kastráti nejčastěji zpívali v kostelech, neboť dívky v kostelních sborech zpívat nesměly. Přesto že kastrace byla oficiálně zakázána, zpívali i v papežském pěveckém sboru.
Neslavnějším kastrátem byl italský operní pěvec Gaetano Majorano Caffarelli (1710 – 1783).
