Kateřina Jacques
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Kateřina Jacques rozená Pajerová (* 2. června 1971 Mělník) je česká politička ze Strany zelených (SZ), v červnu 2006 zvolená poslankyní za volební kraj Praha. Do voleb byla ředitelkou sekce pro lidská práva a rovné příležitosti Úřadu vlády České republiky.
Obsah |
[editovat] Rodina a jméno
Rodným jménem je Pajerová; její otec je fotograf Ota Pajer (bratr fotografa Alana Pajera), její starší sestra je diplomatka a politická aktivistka Monika MacDonagh-Pajerová. Její dědeček byl kameraman Jan Roth. Jistou dobu používala příjmení Jacques-Pajerová, po změně matričního zákona z praktických důvodů přijala manželovo nepřechýlené příjmení. Mají dvě děti, Ninu (* 1994) a Sebastiana Maxmiliana (* 1995).
[editovat] Životopis
[editovat] Život do roku 2006
Po maturitě v roce 1990 odjela do Německa, kde pracovala jako au pair a v letech 1993–4 studovala na Svobodné univerzitě Berlín. V Berlíně poznala svého francouzského manžela, germanistu Christiana Jacquesa, který od podzimu 2005 učí na univerzitě francouzského zámořského departementu Réunion. V roce (1997–1998) s ním žila ve Štrasburku, kde byla na studijním pobytu.
V letech 1995–2002 vystudovala na FF UK dvouobor politologie – překladatelství a tlumočnictví: němčina. Její diplomová práce Srovnání Palackého výkladů vybraných témat v českém a německém vydání jeho »Českých dějin« získala univerzitní Bolzanovu cenu udílenou nejlepším studentským pracím. V roce 2006 složila rigorózní zkoušku z politologie.
V letech 2000–2 pracovala v pražské pobočce DAAD (Německá akademická výměnná služba) založené ve spolupráci s Goethe-Institutem. Od roku 2003 byla zaměstnána na Úřadu vlády České republiky. V roce 2005 byla jmenována ředitelkou kabinetu místopředsedy vlády Pavla Němce a o rok později ředitelkou sekce pro lidská práva a rovné příležitosti.
[editovat] Život od rok 2006
Do Strany zelených vstoupila na jaře 2005, na sjezdu v září 2005 byla zvolena do Ústřední revizní komise SZ. V primárních volbách v lednu 2006 získala volitelné 2. místo na kandidátce do Poslanecké sněmovny hned za předsedou Martinem Bursíkem, což podle svých slov nečekala. SZ klade důraz na zastoupení žen; mladá a fotogenická Jacques v předvolební kampani vystupovala na pražských plakátech [1] a po Bursíkově boku na billboardech [2] SZ. Po medializaci prvomájového incidentu dostala v parlamentních volbách 2006 6926 preferenčních hlasů (11,46 % z hlasů pro stranu), o 185 víc než sám Bursík, jehož tak předstihla v pořadí pro získání poslaneckého mandátu. [3]
[editovat] Prvomájový incident 2006
[editovat] Vlastní incident
Obecně mediálně známou se Kateřina Jacques stala po fyzickém střetu s policistou během protestů SZ proti prvomájové demonstraci Národního odporu v roce 2006.
Na 1. května 2006 odpoledne ohlásil neonacistický Národní odpor tradiční demonstraci na Palackého náměstí v Praze, kterou úřady přes výzvy některých obhájců lidských práv nezakázaly. Skupina členů SZ se účastnila protestních akcí na místě, střežených policejním kordónem, který neonacisty a jejich protivníky odděloval. Když následovali členy NO odcházející na Karlovo náměstí, na Moráni se Jacques ocitla v konfliktu s nadporučíkem Tomášem Čermákem patřícím ke skupině z místního oddělení Policie České republiky (PČR), jež vystřídala těžkooděnce ze specializované jednotky. Čermák tvrdí, že použil donucovacích prostředků, když neuposlechla jeho výzvy; podle ní a řady svědků byla bezdůvodně zbita. Jednání policie vyvolalo silnou kritiku většiny médií i politiků včetně premiéra Paroubka.
[editovat] Prošetřování incidentu, zprávy v médiích
Inspekce ministerstva vnitra po urychleném prošetření záležitosti navrhla stíhat Čermáka pro zneužití pravomoci veřejného činitele, ublížení na zdraví a omezování osobní svobody. Dne 9. srpna 2006 Čermák požádal prezidenta republiky o milost [4] [5]. 23. srpna Čermákův advokát Jaroslav Janeček podal trestní oznámení na Kateřinu Jacques pro útok na veřejného činitele (spolu s jejím kolegou Petrem Slunéčkem), křivé obvinění a křivou výpověď, ve kterém mimo jiné tvrdí, že celý incident záměrně vyprovokovala, aby se zviditelnila při volební kampani [6] a 20. listopadu městské státní zastupitelství zastavilo Čermákovo stíhání s tím, že se nedopustil trestného činu [7] a Čermák, který byl mezitím od policie propuštěn, požádal o přijetí zpět [8]; advokát Kateřiny Jacques podal proti rozhodnutí stížnost a nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká si vyžádala případ k prověření.
V publicistickém pořadu TV Nova Na vlastní oči 28. září 2006 [9] byla Kateřina Jacques obviněna, že o incidentu nevypovídala pravdivě.
Řady demonstrací se Jacques účastnila už dřív, např. demonstrací u příležitosti zasedání MMF v Praze v roce 2000 [10].
[editovat] Reference
- ↑ http://www.zeleni.cz/247/477/file/
- ↑ http://www.zeleni.cz/302/377/file/
- ↑ http://www.volby.cz/pls/ps2006/ps111?xjazyk=CZ&xkraj=1&xstrana=18&xv=1&xt=1
- ↑ http://tiscali.cz/news/news_center_060809.937147.html]
- ↑ http://www.rozhlas.cz/izurnal/cesko/_zprava/266664
- ↑ http://zpravy.idnes.cz/krimi.asp?c=A060823_113552_krimi_cen
- ↑ http://zpravy.idnes.cz/krimi.asp?c=A061120_145558_krimi_ton
- ↑ http://zpravy.idnes.cz/krimi.asp?c=A061122_064344_krimi_mad
- ↑ http://www.nova.cz/tvarchiv/video/?video=41460
- ↑ http://www.blisty.cz/2007/1/5/art32153.html
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Externí odkazy obecně
- http://www.katerinajacques.cz – oficiální stránky s přehledem článků z tisku atp.
- Stránka na webu Poslanecké sněmovny s informacemi o poslaneckém působení
- Nejsme žádné melouny, ani vlevo, ani vpravo – profil v HN 18. 4. 2006
[editovat] Externí odkazy - rozhovory
- záznamy předvolebních online rozhovorů se čtenáři na Tiscali.cz a Lidovky.cz
- Kateřina Jacques: Demonstrovat budu dál – rozhovor v MfD 6. 5. 2006
- Milan Šíma: Fám je nekonečně mnoho – rozhovor v Reflexu č. 32, 10. 8. 2006
- Online rozhovor se čtenáři iDNES 11. 9. 2006
- Rozhovor v Lidových novinách 2. 12. 2006
[editovat] Externí odkazy k prvomájovému incidentu
- Policejní násilí na Prvního máje (Britské listy, kategorie příspěvků), obsahuje i svědecké výpovědi účastníků:
-
- Karel Jech
- fotograf Michal Vlk: vysvětlení podané IMV