Konsensus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Konsensus je způsob rozhodování, kdy přijetí určitého návrhu je podmíněno jednohlasnou shodou všech zúčastněných stran.
Hlavním cílem konsensu je dosáhnout co nejlepšího rozhodnutí a zároveň získat maximální možnou podporu těch, kterých se to týká. Dosažení konsensu obvykle vyžaduje zodpovědný přístup každé ze zúčastněných stran. Jakmile je přijato příslušné rozhodnutí, je velmi důležité, aby všechny zúčastněné strany takové rozhodnutí respektovaly. Základním předpokladem dosažení konsensu je umění naslouchat druhé straně, reagovat na námitky, vnímat odlišné názory a odlišnosti a pružně navrhovat akceptovatelné řešení.
Konsensus není hlasováním, není vládou většiny ani menšiny.
Konsensus nepředstavuje hledání takového řešení, kateré maximalizuje zisk účastněných stran. Jedná se o hledání takového řešení, které minimalizuje škody ze vzájemné dohody. Konsensus musí podpořit i ti, kteří původně nesouhlasili.
[editovat] Kdy použít konsensus
- je dostatek času na rozhodování
- pro úspěšný výsledek je nutná podpora všech zúčastněných stran
Konsensus může být použit pro výběr problémů, odsouhlasení jejich příčin, volbu řešení, přípravu plánu anebo tvorbu způsobu vyhodnocování.
[editovat] Jak použít konsensus
- je potřeba správně identifikovat rozhodnutí, které je potřeba přijmout, nebo problém, který je potřeba vyřešit (nezabývat se podružnostmi nebo zástupnými problémy)
- každý účastník jasně identifikuje svůj postoj k řešení problému
- je potřeba dobře vysvětlit svůj názor tak, aby ostatní účastníci mohli pochopit pohnutky, které k tomuto názoru vedou
- je potřeba pozorně naslouchat názorům a pocitům ostatních
- je nutné být připraven upravit svůj postoj na základě informací a porozumění argumentů
- vyhnout se výsledku vítěz-poražený, odlišnost postojů má svou cenu
- změnit navrhované řešení tak, aby jej mohli ostatní podpořit, nepokoušet se měnit mysl lidí (mohu řešení podpořit i tehdy, pokud si zachovám kritický náhled)
- uvědomit si, že dosažení konsensu je obtížné
- není možné, aby byl proces hledání konsensu narušován jedinou stranou, která je proti a zároveň není schopná navrhnout nějakou alternativu, která může být ostatními akceptovaná
