Ku-Klux-Klan
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, alespoň náhradou této výzvy za konkrétnější. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl, konkrétní problémy tohoto mohou být specifikovány na diskusní stránce.
Ku-Klux-Klan je název řady bývalých i současných organizací, vzniklých v USA. Tyto organizace propagovaly a násilím prosazovaly nadvládu bílých, antisemitismus, rasismus, antikatolicismus a odpor k přistěhovalectví.
[editovat] Vznik
Tato organizace vznikla po občanské válce. Ve městě Pulaski ve státě Tennessee, když se u místního advokáta sešlo několik vysloužilých veteránů jižní armády a několik mladých bělochů z místní honorace. Rozhodli se založit zvláštní organizaci, která by bojovala proti výsledkům občanské války.
[editovat] Historie
Jižní státy byly tehdy poraženy a okupovány severní, federální armádou. Otroctví černochů bylo zrušeno a mělo se jim dostat rovných občanských práv. Jižní rasisté nemohli zabránit zrušení otroctví, ale byli rozhodnuti zabránit občanskému zrovnoprávnění černochů. Rozhodli se pro zastrašování a brutální násilí vůči černochům.
[editovat] Zajímavosti
Již název a rozložení moci v organizaci je velice zajímavý. První dvě slova názvu jsou zkomoleninou řeckého kuklos – kruh. Poslední slovo je převzato ze Skotska, kde byl klan těsnou kmenovou pospolitostí svázanou pokrevními svazky. Tak vznikl Ku-Klux-Klan. Ze Skotska přijali jižní rasisté i dravý způsob svolávání bojové družiny - a to pomocí zapáleného dřevěného kříže. Bizarní a zvláštní byly i tituly. Nejvyššího náčelníka Klanu bylo v celé Unii známo jako Velkého čaroděje, vůdcové ve státech se nazývali Velkými draky, v okresech velcí obři a místním organizacím veleli Velcí Kyklopové. Celá organizace se nazývala „neviditelným impériem“.
Bojovníci Klanu byli vyzbrojeni moderními puškami, vycházeli do boje v bílých, dlouhých rouchách nahoře zašpičatělými, a i když se nechávali nazývat neviditelným impériem bylo je vidět až příliš. A to hlavně v prvních letech po občanské válce. Stoupenci Klanu vyráželi na zběsilé nájezdy převážně v noci, kdy chytali černochy a na odlehlých místech je věšeli. Když se černoch snažil uplatnit své volební právo, byl automaticky popraven a to i před volebními místnostmi. Policie takové vraždy většinou neřešila. Přinejhorším zatkla vrahy na jednu noc do vězení a druhý den je propustila na kauci.
Ovšem teror Klanu nebyl zaměřen jen proti černochům. Směřoval i proti demokratům bílé pleti. Proti nim neuplatňovali násilím, ale „jen“ psychický nátlak a vyhrožování. Po přímém násilí se uchýlili jen krajní nouzi.
Na přelomu století vliv Ku-Klux-Klanu slábl. Teroristická činnost Klanu byla nahrazena právním zakotvením bělošské nadvlády. Opatření proti tomu aby černoši nesměli volit byla volební daň a tzv. zkoušky vyspělosti (spočívaly v tom,že černý volič byl přezkoušen ze svých znalostí. Otázky byly úmyslně vybírány z akademických učebnic. Předpokládalo se s nízkým vzděláním černochů. Opatření byly ovšem bohužel velice účinné).
Ku-Klux-Klan byl znovu oprášen v roce 1916 a činnost rozvinul po první světové válce. Válka znamenala mnoho změn v myšlení a psychologii černochů. Černoši odcházeli za prací do větších měst, stávali se vojáky. Po skončení války už nebyli ochotni dál snášet dřívější, stará stanova. Mnozí věděli, že v Rusku Říjnová revoluce nastolila nový řád. Začali se organizovat a chtěli občanská práva. Po těchto rozhodnutích začal znovu úřadovat Ku-Klux-Klan. Na Jihu byli jeho stoupenci mnozí policisté, ale i politikové.
Jan Pilát, Svět doktora Kinga
