Kulomet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

7,62 mm univerzální kulomet vz.59 z výzbroje Armády ČR

Kulomet je automatická palná zbraň, sloužící k ničení živé síly a lehké techniky nepřítele střelbou převážně dávkami. Od principiálně podobného samopalu se liší větší velikostí, takže může být používán jako ruční zbraň omezeně a spíš slouží ke střelbě s oporou nebo je montován do vojenské techniky. Například do terénních automobilů, obrněných vozidel a tanků, ale i vrtulníků a letadel. K lehkým kulometům ZB 26, ZB 30 a vz.52/57 dodávala Zbrojovka Brno ponosový řemen.

Kulomet poháněný klikou byl vynalezen roku 1861 Richardem Gatlingem. Vzhledem k ručnímu pohonu se sice nejednalo o automatickou zbraň v pravém slova smyslu, ale i přes to se stal důležitým předchůdcem kulometu. V roce 1883 Hiram Stevens Maxim sestrojil nový typ rychlopalné zbraně, který využil k nabíjení, vyhazování prázdných nábojnic a podání nových nábojů, zpětného rázu výstřelů. Sestrojil tak první automatickou zbraň na světě.

Kulomety zásadním způsobem změnily průběh bojů. Taktika hromadných útoků sevřených oddílů jezdectva či pěchoty, využívaná před jeho vynálezem, se na konci devatenáctého století ukázala jako zcela sebevražedná. Palebná převaha kulometu měla za následek jejich zastavení a zmasakrování. Malá jednotka mohla zastavit i mnohem početnějšího nepřítele. Vzhledem k snadné konstrukci kulometu došlo záhy k jeho rozšíření mezi většinu armád světa. To způsobilo v I. světové válce vznik tzv. poziční či zákopové války, ve které neměla žádná armáda možnost prorazit kulometnou přehradu.

Byly vyvinuty speciální typy kulometů. Například synchronizovaný kulomet pro vrtulové stíhačky. Před těmito kulomety byly do letadel montovány kulomety nesynchronizované. ty však mohli zničit vrtuli a spůsobit pád. Pokus řešit tento problém okováním vrtule, nebyl úspěšný a synchronizace se ukázala jako řešení. Nejběžnější synchronizace nedovolila (mechanickou cestou) výstřel v okamžiku, kdy se před hlavní nacházel vrtulový list.

Dnes jsou kulomety součástí výzbroje všech armád a staly se nedílnou součástí boje. Jsou schopny poskytnout silnou palebnou podporu jak pěchotě, tak i obrněným složkám. Kulomety jsou vyráběny v mnoha variantách a s mnoha doplňky. Pro lepší stabilizaci kulometu při palbě byly vyvinuty dvojnožky, trojnožky a kolové (podvozkové) lafetace, které jsou součástí kulometu. Kulomet bývá zásobován pomocí kulometných pásů, ve kterých jsou připraveny náboje, nebo ze zásobníků ať už schránkových, diskových nebo bubnových U některých typů jsou pásy volně dávány do kulometu, v jiných případech jsou v předpřipravených schránkách, z nichž je nábojový pás vytahován. Je více hledisek rozdělení kulometů. Na př. pěchotní kulomety mohou být lehké, těžké a univerzální, velkorážové, protiletadlové a pod. Některé kulomety umožňují protiletadlovou palbu pomocí změny konfigurace lafetáže.

Kulomety mají různou kadenci. Vysokokadenční MG 34 má teoretickou kadenci cca 1000ran/min., kulomet Bren cca 600 ran/min a u některých kulometů byla kadence regulovatelná (Gorjunov, ZB 30J a další).Jejich dostřel je srovnatelný s dosřelem ručních palných zbraní stejné ráže a délky hlavně.