Ladronka
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ladronka je jedna z nejznámějších pražských usedlostí, jejíž novodobý osud je poněkud dramatický. Stojí kousek od břevnovské vilové zástavby odkud se rozprostírá krásná vyhlídka na motolské stráně a v okolí se po upravných cestách prohánějí cyklisté, chodci, bruslaři…
Usedlost vznikla na konci 17. století na místě původního viničního lisu ze 14. století. Později byla několikrát upravena. Její půdorys je tvarován do písmene L. Jméno dostala po hraběti de la Croně, zjednodušeně Lagrone a lidově Ladrone. Podle pověsti ale založil usedlost loupeživý rytíř Lagrone. V 18. století zde byl prosperující zájezdní hostinec.
V roce 1713 vypukl mor a jelikož oficiální břevnovský hřbitov nestačil, byli mrtví pohřbíváni do společného hrobu u Ladronky. V této době patřila usedlost řádu maltézských rytířů, kteří ji vlastnili až do roku 1922. Poté přešla do majetku hl. m. Prahy. V její blízkosti byla chudinská kolonie a Ladronka byla využita na velmi skromné byty.
V roce 1977 byly v už tak chátrajícím objektu, o který se nikdo nestaral, sklady. V roce 1993 usedlost pouze chátrala a nakonec ji obsadili squateři. Paradoxně ji udržovali v dobrém stavu a Ladronka jako squat vydržela ze všech nejdéle. 9. listopadu 2000 byli odtud squateři za poněkud dramatických událostí vyhnáni městskou policií ve spolupráci se soukromou bezpečnostní agenturou. Později začala rekonstrukce, která byla dokončena v roce 2004. V září 2005 zde bylo otevřeno nové kulturně-společenské centrum. V roce 2006 byla nově zrekonstruovaná Ladronka nominována na stavbu roku.
