Lobnor
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lobnor (nebo Lop nor, Lop nur) je bezodtoké jezero ve východní části Tarimské propadliny v západní Číně. Leží v nadmořské výšce 780 m. Poloha, rozměry, tvar a stupeň slanosti vody v jezeře se silně mění. To je způsobeno především změnami průtoku vody a změnou polohy ramen řek ústících do jezera (Tarim-che a Končedarja).
V 9. a 10. století dosahovalo jezero rozlohy 14 000 km². Vzrůst zavlažovaného území v povodí řeky Tarim způsobil zmenšení jejího průtoku. Maximální rozloha současného Lobnoru je 3 000 km². Je 100 km dlouhé při průměrné hloubce 1 m. Je obklopeno bahnitými slanisky a bažinami. V obdobích s malým množstvím vody se rozpadá na více částí nebo vysychá a pokrývá se vrstvou soli.
Jezero zamrzá od listopadu do března. Převážná část zamrzá až ke dnu. V některých letech (v důsledku změn polohy koryta) řeka Tarim nedotéká do Lobnoru, odklání se na jih, spojuje se s řekou Čerčen a naplňuje jezero Karakošun (objeveno N.M.Prževalským v době vysokého stavu vodní hladiny v roce 1876), které leží 100 až 150 km na jihozápad od současného Lobnoru a je pokryté rozsáhlými rákosovými porosty. Studium Lobnoru vedlo k vyřešení záhady bludných řek a jezer centrální Asie.
[editovat] Externí odkazy
Velká sovětská encyklopedie – rusky (Лобнор)
