Logos
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Řecké slovo logos (λόγος) znamenající „slovo“, „řeč“, „rozum“, je pojmem, který používá filozofie a křesťanská teologie.
Slova ve filozofickém významu používá poprvé Hérakleitos z Efesu, aby jím popsal lidské poznání a řád vesmíru. V dobách Sókratových, Platónových a Aristotelových označuje pojem schopnost lidského rozumu a poznání člověka o světě a o sobě navzájem. Aristotelés pojmu používá pro popis pravidel lidského myšlení. Stoikové chápali logos jako sílu, která oživuje vesmír.
Rané křesťanství připisuje pod vlivem Janova evangelia pojem logu Ježíši Kristu, a popisuje pomocí něho Ježíšovu podstatu. Tento křesťanský pojem vychází z teologické představy, že Ježíš jakožto Boží Syn je jediným sdělením, „slovem“, prostřednictvím něhož Bůh tvoří svět a skrze něž se světu dává poznat.
