Míšeňský porcelán

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Porcelán byl nejdříve vyráběn v Číně. To jak byl ceněn v sedmnáctém a osmnáctém století ceněn lze vyčíst z toho, že „China“ se stalo v Evropě obecným označením tohoto exotického produktu. Po té, co při pokusech o napodobení čínského porcelánu evropští keramici mnohokrát selhali, konečně v roce 1708 toto hledání rozřešil Ehrenfried Walther von Tschirnhaus kterému asistoval Johann Friedrich Böttger. Receptem byla kombinace ingrediencí zahrnujících Coldický jíl (druh kaolínu), vápenatý alabastr a křemičitý písek.

Při správném poměru všech složek vznikl dostatečně tvrdý, bílý a průsvitný materiál – porcelán. Vzhledem k tomu, že v Evropě byl tento postup velmi komplikovaný, na rozdíl od Číny, kde lze jíly pro výrobu porcelánu přímo těžit z přírodních ložisek, lze vliv orientálních manufaktur na objev porcelánu považovat za minimální.

Tschirnhaus a Böttger pracovali v saských městech Drážďanech a Míšni pro velmi excentrického kurfiřta Augusta Silného. Tschirnhaus měl obrovské znalosti evropských vědeckých technologií, především z oborů chemie, alchymie a metalurgie, které mu usnadňovaly více než desetileté snažení při objevu složení receptury pro výrobu míšeňského porcelánu. V roce 1705 se k němu přidal taktéž velmi talentovaný Friedrich Böttger, respektive byl najat Augustem Silným. Po studiu farmacie v Berlíně se přiklonil více na stranu alchymie a právě svým tvrzením, že dokáže přeměnit bezcenné předměty na zlato si získal pozornost Augusta Silného, který byl velkým mecenášem alchymistů a dokázal naopak značné množství zlata utratit za podobně nesmyslná tvrzení. Nicméně Augustus právě v Böttgerově případě svůj kapitál investoval velmi výhodně. Johann Friedrich Böttger byl, kvůli urychlení a utajení procesu výroby zlata, Augustem vězněn. Ve vězení byl až do roku 1705 nucen, ve spolupráci s ostatními alchymisty, pracovat na objevu tvorby zlata. Po marném snažení pří výrobě zlata byl Böttger přidělen Tschirnhausovi s jasnými instrukcemi – vynalézt recepturu pro výrobu porcelánu. Avšak, první významný objev dvojice Tschirnhaus – Böttger byl objev červené kameniny, která se podobala kamenině Yixing. Manufaktura pro výrobu tohoto produktu byla založena v roce 1707 v Drážďanech.

Záznam z kroniky Augustovy dílny říká, že první vzorek hmoty dnes známé jako „Bílý evropský porcelán“ byl evidován lednu roku 1708. Tento den je tedy oficiálním datem vynálezu porcelánu. V tomto období, byl výzkum stále ještě veden Tschirnhausem, který však zemřel v říjnu tohoto roku, po dlouhé nemoci. Zůstalo tedy na bedrech Böttgerových, informovat Augusta Silného, v březnu 1709 o objevu porcelánu. A proto je do dnešní doby, tento objev mylně přisuzován pouze Böttgerovi. Přitom Ehrenfried Walther von Tschirnhaus hrál při výrobě této receptury roli více než partnerskou.

Míšeňská manufaktura na výrobu porcelánu byla založena rok po tomto významném objevu a zde také pokračoval vývoj pecí a glazur použitelných pro vývoji Böttgerova porcelánu. Tento materiál vyžaduje výpal při velmi vysokých teplotách (přes 1350°C) pro dosažení průsvitnosti tolik typické pro porcelán čínský. Míšeňský porcelán byl vypalován podobně jako v Číně, čímž bylo dosahováno extrémní odolnosti proti teplotním šokům. Toto dokazuje svědectví návštěvníků Míšeňské manufaktury, kteří byly přítomni vhození rozžhavené nádoby do studené vody, aniž by se tato nádoba poškodila. Tato historka byla potvrzena až v roce 1980 na Massachutsetském institutu technologie.

Obecně známou značkou Míšeňského porcelánu se staly, velmi často padělané, zkřížené meče. První výrobky z Míšeňské manufaktury nebyly bílé, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale tmavohnědě a černě zabarvené, zdobené zlaceným dekorováním – po vzoru orientálních nádob.