Magnusův jev
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Magnusův jev je vznik boční síly při obtékání rotujícího tělesa proudícím plynem nebo kapalinou. Poprvé jej podrobně popsal Gustav Heinrich Magnus v roce 1852. První zmínka o tomto jevu ale pochází už z roku 1672 od Isaaca Newtona.
Jev je významný zvláště ve vnější balistice. K jeho výzkumu přivedla Magnuse otázka, proč po výstřelu dělostřelecké granáty uhýbají i za bezvětří.
Jev se projevuje u mnoha sportů, kde ovlivňuje dráhu míče (kopaná, tenis, golf aj.). Golfový míček má pro zesílení jevu na povrchu množství prohlubní.
Na tomto jevu je založeno i fungování Flettnerova rotoru.
