Megalitická kultura na Maltě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Chrám Mnajdra (v pozadí Filfla Island)

O megalitické kultuře na Maltě je možno mluvit přibližně s prvními svědectvími o osídlení ostrova, tedy v době kolem páteho tisíciletí př. n. l.; z této doby se zachovala zejména keramika. Až o téměř tisíc let později dochází ke stavbě velkých komplexů, označovaných dnes jako chrámy.

Obyvatelstvo neznámého původu, které Maltu osídlilo zřejmě ze Sicílie a žilo v matriarchální společnosti, zanechalo mimo zbytků svých obřadných chrámů i keramiku (tzv. šedivá a červená skorbská fáze) a sošky.

Po tomto období, asi od 2500 do 2000 př. n. l., bylo souostroví Malty neobydleno. Existence a náhlý zánik původního obyvatelstva jsou dodnes záhadné; mimo jeho chrámů (a zbytků jednoho osídlení) se nedochovaly ani mýtické báje.

Obsah

1 Archeologické fáze
2 Megalitické chrámy
3 Další památky
4 Sošky
5 Podívejte se také na
- 5.1 Poznámky a reference
- 5.2 Externí odkazy

[editovat] Archeologické fáze

Období megalitické kultury na Maltě se dělí do několika fází podle stylu chrámů a dalších nálezů. Dělení časových (archeologických) period v prehistorickém období dějin Malty je dodnes sporné a nepřesné. Následující tabulka se pokouší zpřehlednit jednotlivé periody podle více současných pramenů^[1]; ještě před 20 lety byly údaje u některých period (Mgarr, Zebbug) o přibližně 1000 let „mladší“ ^[2]. Zde uvedené fáze se všeobecně používají i pro časové řazení nálezů keramiky a sošek^[3].

údobí	perioda (fáze)	př. n. l.	památky
bronzová (a železná) doba	Bahria	900 – 700
	Borg In-Nadur	1500 – 700
	pohřebiště Tarxien	2500 – 1500
periody chrámů	Tarxien	3300/3000 – 2500	Tarxien
	Saflieni	3300 – 3000
	Ggantija	3600 – 3300/3000	Ġgantija
	Mgarr	3800 – 3600
	Zebbug	4100 – 3800
neolit	červená skorba	4400 – 4100
	šedivá skorba	4500 – 4400
	Ghar Dalam	5000 – 4500

Během předcházející doby neolitu se na Maltě přibližně od roku 5000 př.n.l. objevila keramika neznámého obyvatelstva, dělená do fáze Ghar Dalam^[4], šedivá a červená skorba.

Během vlastního období megalitické kultury dochází pak ke vzniku několika desítek staveb, které se dnes všeobecně interpretují jako sakrální stavby, chrámy.

[editovat] Megalitické chrámy

Podrobnější informace naleznete v článku Megalitické chrámy na Maltěnaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Megalitické chrámy z tohoto historického období patří k nejznámějším památkám bohaté historie Malty. Celkem je známo kolem 45 staveb, ovšem jen několik málo je jich dobře zachovalých. Vznik nejstarších se datuje na období kolem 4100 př. n. l. Sedum těchto sakrálních staveb bylo dáno na seznam Světového dědictví organizace UNESCO.

K nejzachovalejším chrámům patří následující:

Tarxien: leží uprostřed stejnojmenného města jižně od Valletty. Vyznačuje se dobře zachovalými ornamenty
Ħaġar Qim : pochází z pozdní neolitické doby; pozůstává z celkem tří chrámů, jež se nacházejí na jižním osamoceném pobřeží oproti ostrůvku Filfla Island.
Mnajdra: asi 3600 až 2800 př. n. l., asi 40 x 40 m. S trochu zachovalejšími ornamenty než Ħaġar Qim
Ggantija (na ostrově Gozo): asi 3800 až 3000 př.n.l.

K dalším chrámům patří: Ta' Hagrat, Skorba, Borg In-Nadur, Tal-Quadi, Tas-Silg, Ta' Marziena, Santa Verna a další.

[editovat] Další památky

Spící kněžka

Fat Lady

Hypogeum (podzemní posvátný prostor) v Hal Saflieni z doby asi 3800 až 2500 př. n. l., více než třípatrový, 10,6 m hluboký komplex o celkové ploše kolem 500 m². Nedaleko chrámu Tarxien. Hypogeum je na rozdíl od ostatních chrámů labyrint nesčetných podzemních chodeb, komor a sálů, vytesaný do skály, postupně rozšiřovaný po dobu 1300 let.
Brochtorff Circle (na ostrově Gozo): pravděpodobně již z doby kolem 3900 př. n. l. pocházející ruiny (kruhová skupina megalitů) a malé hypogeum

[editovat] Sošky

Z tohoto období pochází i celá řada figurínek, sošek a soch různých rozměrů – od miniatur jako je tzv. Spící kněžka, nalezená v hypogeu Hal Saflieni, až po velká torza, vážící i několik tun (k nim patří např i tlustá dáma – Fat lady, nacházející se v chrámu Tarxien).

[editovat] Podívejte se také na

[editovat] Poznámky a reference

↑ Výběr pramenů viz např. na stránce dmoz.org.
↑ Viz např. Die Megalithischen Tempel von Tarxien, L. Aquilina, St. Venera, Malta, 1984 – sice malá brožurka, ale vydaná přímo na Maltě, kde již vždy bylo možno pozorovat tendence, posunout stáří památek pokud možno dále do minulosti.
↑ Srovnej např. stručný časový přehled Malta Before Common Era
↑ Tato fáze je nazvána podle naleziště keramiky - jeskyně Ghar Dalam, jejíž známost se však zakládá na objevu mnoha zvířecích kostí z ještě dávnější minulosti.