Světové dědictví
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
- Světové kulturní a přírodní dědictví
Myšlenka spojit péči o ochranu přírodních a kulturních památek lidstva, tedy jakéhosi světového dědictví, vznikla ve Spojených státech. Toto spojení vyjadřuje skutečnost, že člověk a příroda se vzájemně ovlivňují a je tedy nezbytná jak ochrana přírody, tak ochrana nejdůležitějších výtvorů lidské činnost ve vzájemné jednotě. Konference konaná v Bílém domě ve Washingtonu v r. 1965 vyzvala k založení „Nadace světového dědictví“, která by podporovala mezinárodní spolupráci směřující k zachování mimořádně významných přírodních oblastí a historických památek pro současné i budoucí pokolení.
Podobný návrh vypracoval v r. 1968 také Mezinárodní svaz pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN) jako doporučení pro své členy. Oba návrhy byly předloženy k diskusi na konferenci OSN o životním prostředí konané ve Stockholmu v r. 1972.
V témže roce byla pak na generální konferenci UNESCO (16. 11. 1972) jednomyslně schválena Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (The Convention concerning the Protection of World Cultural and Natural Heritage). V platnost vstoupila dne 17. 12. 1975. ČSFR přistoupila k Úmluvě dne 15. 11. 1990 a závaznou se pro ni stala dnem 15. 2. 1991. Na základě sukcese je platná pro ČR. Text Úmluvy byl publikován ve Sbírce zákonů č. 159/1991 Sb. a je dostupný např.na webových stránkách ministerstva životního prostředí.
Hlavním posláním Úmluvy je povinnost smluvního státu zabezpečit označení, ochranu, zachování a předávání kulturního a přírodního dědictví budoucím generacím. Stát to zajistí při maximálním využití svých vlastních zdrojů, případně s mezinárodní pomocí a spoluprací.
Obsah |
[editovat] Druhy památek
[editovat] Kulturní dědictví
Podle Úmluvy jsou za kulturní dědictví považovány:
- památníky (architektonická díla, díla monumentálního sochařství a malířství, prvky či struktury archeologické povahy, nápisy, jeskynní obydlí a kombinace prvků, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy);
- skupiny budov (skupiny oddělených či spojených budov, které mají z důvodu své architektury, stejnorodosti či umístění v krajině výjimečnou světovou hodnotu z hlediska dějin, umění či vědy);
- lokality (výtvory člověka či kombinovaná díla přírody a člověka a oblasti zahrnující místa archeologických nálezů mající výjimečnou světovou hodnotu z dějinného, estetického, etnologického či antropologického hlediska).
[editovat] Přírodní dědictví
Za přírodní dědictví jsou považovány:
- přírodní jevy tvořené fyzickými a biologickými útvary nebo skupinami takovýchto útvarů, jež mají výjimečnou světovou hodnotu z estetického či vědeckého hlediska;
- geologické a fyziografické útvary a přesně vymezené oblasti, které tvoří místo přirozeného výskytu ohrožených druhů zvířat a rostlin výjimečné světové hodnoty z hlediska vědy či péče o zachování přírody;
- přírodní lokality, či přesně vymezené přírodní oblasti světové hodnoty z hlediska vědy, péče o zachování přírody nebo přírodní krásy.
[editovat] Smluvní státy a jejich závazky
Smluvní státy se zavázaly, že budou usilovat:
- o přijetí všeobecné politiky zaměřené na posílení úlohy kulturního a přírodního dědictví v životě společenství a začlenění ochrany tohoto dědictví do komplexních plánovacích programů;
- o vytvoření služeb na ochranu, zachování a prezentování kulturního a přírodního dědictví a příslušnými zaměstnanci, majících prostředky na výkon těchto funkcí, na svých územích tam, kde takového služby neexistují;
- o rozvinutí vědeckých a technických studií a výzkumu a o vypracování metod práce, se kterými bude stát schopen působit proti nebezpečím, která ohrožují jeho kulturní nebo národní dědictví;
- o přijetí odpovídajících právních, vědeckých, technických, administrativních a finančních opatření potřebných pro označení, ochranu, zachování, prezentování a obnovu tohoto dědictví; a
- o podporu při vytváření nebo rozvíjení národních či regionálních středisek pro školení v oblasti ochrany, zachování a prezentování kulturního a přírodního dědictví a o podporování vědeckého výzkumu v této oblasti.
[editovat] Výbor pro světové dědictví
V rámci UNESCO byl ustaven Mezivládní výbor pro ochranu kulturního a přírodního dědictví výjimečné světové hodnoty, nazývaný „Výbor pro světové dědictví“. Tento výbor založil, aktualizuje a publikuje „Seznam světového dědictví“.
[editovat] Soupis vlastnictví
Každý smluvní stát má právo předložit Výboru pro světové dědictví soupis vlastnictví tvořícího součást kulturního a přírodního dědictví, který se nachází na jeho území. Výbor stanovil přesná kriteria, které musí být splněny, aby návrh byl zařazen na Seznam. Kriteria lze nalézt na internetových stránkách UNESCO.
[editovat] Seznam světového dědictví v ohrožení
Vedle tohoto Seznamu je veden „Seznam světového dědictví v ohrožení“, seznam vlastnictví uvedeného v „Seznamu světového dědictví“, na jehož zachování jsou potřebné větší operace. Do tohoto seznamu může být zahrnuto pouze takové vlastnictví, které tvoří součást kulturního a přírodního dědictví a hrozí mu závažné a zvláštní nebezpečí, jako je hrozba zmizení vyvolaná zrychleným chátráním, rozsáhlými veřejnými či soukromými projekty rychlého urbanistického či turistického rozvoje; ničení vyvolané změnami v používání či vlastnictví půdy, velké změny, jejichž příčina je neznáma; opuštění z jakéhokoliv důvodu; vypuknutí či hrozba ozbrojeného konfliktu; kalamity a pohromy hrozivé požáry, zemětřesení a sesuvy půdy; sopečné erupce; změny hladiny vody, záplavy a přílivové vlny.
[editovat] Fond světového dědictví
Dále byl vytvořen Fond na ochranu světového kulturního a přírodního dědictví výjimečně světové hodnoty, nazývaný „Fond světového dědictví“. Zdroje Fondu budou tvoří:
- povinné a dobrovolné příspěvky smluvních států,
- příspěvky, dary nebo odkazy, jež mohou poskytnout:
- jakékoliv úroky připadající na zdroje Fondu;
- fondy vzniklé sbírkami a příjmy z akcí organizovaných ve prospěch Fondu; a
- veškeré další zdroje, jež jsou v souladu s předpisy Fondu, jak jsou navrženy Výborem pro světové dědictví.
[editovat] Pomoc poskytovaná Výborem
Pomoc poskytovaná Výborem pro světové dědictví může zahrnovat následující formy:
- výzkumy týkající se uměleckých, vědeckých a technických problémů vyplývajících z ochrany, zachování, prezentování a obnovy kulturního a přírodního dědictví;
- ustanovení expertů, techniků a zkušených pracovníků, aby bylo zajištěno správné provedení prací;
- školení pracovníků a specialistů na všech úrovních v oblasti označení, ochrany, zachování, prezentování a obnovy kulturního a přírodního dědictví;
- dodání zařízení, které dotyčný stát nevlastní nebo nemůže získat;
půjčky s nízkým úrokem nebo bezúročné půjčky splatné na dlouhodobém základě; ve výjimečných případech a ze zvláštních důvodů poskytnutí nenávratných příspěvků.
[editovat] Seznam světového dědictví v roce 2005
V roce 2005 je na Seznamu světového dědictví 812 položek. Z toho 628 položek kulturního dědictví, 160 přírodního a 24 smíšeného ve 137 státech světa.
[editovat] Seznam na české Wikipedii
Pro přehlednost je seznam rozdělen podle kontinentů:
- Seznam světového dědictví v Africe
- Seznam světového dědictví v Latinské Americe
- Seznam světového dědictví v Severní Americe
- Seznam světového dědictví v arabských státech
- Seznam světového dědictví v Asii
- Seznam světového dědictví v Austrálii a Oceánii
- Seznam světového dědictví v Evropě
a do:
[editovat] Externí odkazy
- Vše o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví je na specializovaných stránkách UNESCO: http://whc.unesco.org/
- Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (Convention concerning the Protection of the World Cultural and Natural Heritage) je na http://www.unesco.org/whc/nwhc/pages/home/pages/homepage.htm
- nebo v českém znění na http://www.env.cz/
- Kriteria pro zařazení do seznamu: http://whc.unesco.org/criteria.htm#debut
Světové kuturní a přírodní dědictví | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
||||||||||||||
|
||||||||||||||
Světové dědictví v ohrožení |