Metasekvoje čínská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Metasekvoje čínská

Metasekvoje čínská

Stupeň ohrožení

kriticky ohrožený

Vědecká klasifikace

Říše:	rostliny (Plantae)
Podříše:	vyšší rostliny (Cormobionta)
Třída:	jehličnany (Pinopsida)
Řád:	borovicotvaré (Pinales)
Čeleď:	tisovcovité (Taxodiaceae)
Rod:	metasekvoje (Metasequoia)

Binomické jméno

Metasequoia glyptostroboides
Hu & W.C.Cheng, 1948

Metasekvoje čínská (Metasequoia glyptostroboides Hu & W.C.Cheng, 1948) je opadavý jehličnan z čeledi tisovcovitých. Do doby jejího objevu se mělo za to, že tento rod rostlin, žijící na konci druhohor a v třetihorách, vyhynul asi před 70 miliony let, neboť byl znám pouze ze zkamenělin. Jedná se tedy o tzv. živoucí fosílii.

[editovat] Nomenklatura

Metasequoia glyptostroboides Hu & W.C.Cheng, 1948

Nomenklatorická synonyma:	≡Sequoia glyptostroboides (Hu & W.C.Cheng) Weide, 1962
Taxonomická synonyma:	=Sequoia disticha Heer (fosilní) =Metasequoia disticha (Heer) Miki, 1941 (fosilní)

[editovat] Popis

Detail jehličí

Metasekvoje čínská je opadavý jehličnatý strom s odděleným samčím a samičím květenstvím.
Dorůstá výšky přes 35 m, koruna má úzký pyramidální tvar, větve sahají až k zemi.
Kůra je tmavohnědě šedá, brázditá, odlupující se v mládí v tenkých pruzích.
Jehlice jsou opadavé, čárkovité, zploštělé, vyrůstají vstřícně. Zbarveny jsou světle zeleně, před opadem se barví žlutě až červenohnědě.
Šištice jsou skoro kulovité, asi 1,5 cm v průměru, zelené, na dlouhých stopkách.

[editovat] Záměny

Metasekvoje může někdy být zaměňována za tisovec dvouřadý. Jedním z nejjednodušších rozlišovacích znaků je, že tisovec má nepravidelné a spíše střídavé rozmístění jehlic na větvičce, zatímco metasekvoje má jehlice na větvičce přísně vstřícné a stejně pravidelné je i odvětvování bočních větévek. Dalšími rozlišovacími prvky je např. borka (kůra), která je jen u metasekvoje podélně vláknitá a absence vzdušných kořenů, které se u tisovce běžně vyskytují.

[editovat] Areál rozšíření

Původní areál zahrnuje střední Čínu na rozhraní provincií Sichuan a Hubei. Od konce čtyřicátých let 20. století se však pěstuje v parcích po celém světě. Protože je dobře mrazuvzdorná, pěstuje se i v ČR.

[editovat] Historie

První sběr vzorků tohoto stromu uskutečnil 21. července 1943 ve vesnici Mou-tao v dnešní provincii Chu-pej, tehdy však oblast správně spadala pod provincii S'-čchuan, čínský botanik Čan Wang z Národního úřadu pro výzkum lesů, jenž sídlil v tehdejším hlavním městě neokupované Číny – Čchung-čchingu. Čan Wang byl na výskyt neznámeho obrovského stromu upozorněn v jedné místní zemědělské škole. Botanik předběžně tento strom identifikoval nesprávně jako běžný opadavý jehličnan Glyptostrobus pensilis. V létě 1945 získal od něho herbářovou položku profesor dendrologie Čeng Wan-ťün z Národní ústřední univerzity, který tuto identifikaci zpochybnil a domníval se, že by mohlo jít o nový druh, nebo dokonce o nový rod, ne-li dokonce čeleď jehličnanů. Protože na důkaz toho dostupný materiál nestačil, vyslal na místo nálezu jednoho svého žáka jménem Süe Ťi-žu k novému sběru v únoru a v květnu 1946. Vzorky potvrdily, že se jedná o nový druh nového rodu, který Čeng Wan-ťün předběžně pojmenoval Chieniodendron sinense. Protože však neměl dostatečný srovnávací materiál, zaslal vzorky do Pekingu do Fanova biologického ústavu, kde je prozkoumal jeho ředitel Chu Sien-su, který potvrdil, že se skutečně jedná o dosud neznámý rod, ale navrhl pro něj jméno Pingia grandis. V průběhu léta 1946 o objevu informoval Elmera Drew Merilla z Harvardovy univerzity. Teprve potom ho napadlo, porovnat vzorky i se zkamenělinami a nakonec zjistil, že jsou velmi podobné s fosilními druhy rodu Metasequoia. První zmínku o objevu živoucí metasekvoje v literatuře publikoval Chu v prosinci 1946, ale bez návrhu jména. V korespondenci s americkými kolegy ji Číňané jmenovali Metasequoia viva a pod tímto jménem ji také publikovali 31. května 1947, ale bez latinského popisu, takže toto jméno je neplatné nomen nudum. O rok později, v létě 1947, se do oblasti vypravila nová výprava s finanční pomocí od amerických kolegů (ti zaslali celkem 275 USD), která dorazila do Mou-tao 12. září a koncem září, na základě informací od místních obyvatel, nalezla původní oblast výskytu těcho metasekvojí v „Údolí metasekvojí“ (Šuej-ša-pcha). Výprava se vrátila s řadou nových vzorků a zejména s asi 2 kg semen, z nichž část putovala koncem roku do USA. Definitivní popis nového druhu „živé fosilie“ Čeng a Chu 15. května 1948 společně platně publikovali pod definitivním jménem Metasequoia glyptostroboides. V témže roce založili čínští vědci společnost, která se měla starat o zachování tohoto vzácného reliktu.

První semena byla do Evropy odeslána z Číny 17. ledna 1948. V roce 1949 získala semena též botanická zahrada u zámku v Průhonicích, z nichž byl vypěstován i tamní exemplář metasekvoje, nejstarší v ČR.

Fosilní druh Metasequoia disticha, původně popsaný Oswaldem von Heerem jako Sequoia disticha, byl objeven v druhé polovině 19. století na Špicberkách a je považován za velmi blízkého příbuzného metasekvoje čínské. V roce 1941 se tato zkamenělina stala typovým druhem rodu Metasequoia, který v roce 1941 vytvořil japonský paleobotanik Shigeru Miki; nyní je typovým druhem současně žijící druh, tedy metasekvoje čínská. Celkem je známo asi 10 fosilních druhů.