Mise Cassini-Huygens

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

1997-061A - Cassini
Název objektu	Cassini
COSPAR	1997-061A
Katalogové číslo	25008
Start	15. října 1997
Kosmodrom	Eastern Test Range
Nosná raketa	Titan 4B Centaur
Stav objektu	na saturnocentrické oběžné dráze
Zánik	ne
Provozovatel	USA, NASA – JPL
Výrobce	USA, NASA – JPL
Kategorie	planetární sonda
Hmotnost	5712 kg

Mise Cassini-Huygens je americká planetární sonda, určená pro průzkum planety Saturn, jejích prstenců a systému jejích měsíců. Na jejím přístrojovém vybavení se podílely také evropská organizace pro výzkum vesmíru ESA a italská národní kosmická agentura ASI. Sonda má dvě samostatné části: mateřskou sondu Cassini (pojmenovanou po italském astronomovi Giovanni Domenico Cassinim) a atmosférickou sondu Huygens (pojmenovanou po holandském vědci Christiaanu Huygensovi).

Sonda Cassini nese soubor vědeckých přístrojů, který tvoří:

kamerový systém se dvěma CCD kamerami;
ultrafialový zobrazující spektrograf;
mapující spektrograf pro viditelnou a infračervenou oblast;
kombinovaný infračervený spektrometr;
radiolokátor a radarový výškoměr;
analyzátor kosmického prachu;
plazmový spektrometr;
hmotový spektrometr;
magnetometr;
magnetosférické zobrazovací zařízení;
soubor přístrojů pro studium vlastností plazmatu.

Kromě toho je využíváno pozemního sledování rádiového signálu vysílaného sondou jednak ke studiu vysoké atmosféry a ionosféry planety, jednak ke zjišťování vlastností gravitačního pole Saturnu a jeho jednotlivých měsíců.

Během letu po meziplanetární dráze a v počáteční fázi letu sondy Cassini po oběžné dráze kolem planety byla k ní připojena i sonda Huygens, určená k průzkumu měsíce Titan.

[editovat] Průběh letu

Po startu 15. října 1997 z kosmodromu na mysu Canaveral na Floridě (USA) bylo vzhledem k značné hmotnosti sondy během letu k Saturnu využito gravitačních manévrů při dvou průletech kolem Venuše (26. dubna 1998 ve výši 234 km a 24. června 1999 ve výši 600 km), kolem Země (18. srpna 1999 ve výši 1171 km) a kolem Jupiteru (30. prosince 2000 ve výši přibližně 10 mil. km). Každý z těchto gravitačních manévrů sondu urychlil, čímž se podstatně zkrátila doba přeletu k Saturnu. Průletů kolem Venuše a Země bylo využito ke kalibraci vědeckých přístrojů, v oblasti planety Jupiter sonda prováděla v omezeném rozsahu vědecká měření.

Do Saturnovy sféry gravitačního vlivu vstoupila sonda 9. března 2004. Zážehem hlavního korekčního motoru na dobu 96 minut byla 1. července 2004 sonda navedena na oběžnou dráhu kolem planety. Dne 25. prosince 2004 se od sondy Cassini oddělila sonda Huygens, která 14. ledna 2005 úspěšně přistála na měsíci Titan. Během jejího přistávání sloužila sonda Cassini jak retranslační stanice pro předávání vědeckých a technických dat ze sondy Huygens na Zemi.

V průběhu plánované mise, která má trvat do 30. června 2008 má sonda Cassini zblízka pozorovat řadu měsíců planety Saturn.

Sonda Huygens přistála na měsíci Titanu 14. ledna 2005 a během sestupu atmosférou a 2 hodiny po přistání shromáždila značné množství vědeckých poznatků o tomto tělese.

[editovat] Původ jména

Sonda je pojmenována na počest italsko-francouzského astronoma G. D. Cassiniho (1625 - 1712), který se nebývalou měrou zasloužil pro výzkum Saturnu a objevil čtyři jeho měsíce.