NASA

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

NASA (National Aeronautics and Space Administration, Národní úřad pro letectví a kosmonautiku) je americká vládní agentura zodpovědná za americký kosmický program a všeobecný výzkum v oblasti letectví.

[editovat] Historie

[editovat] Vznik a začátky

NASA vznikla jako americká reakce na úspěchy sovětského kosmického programu. 29. července 1958 americký prezident Eisenhower podepsal „National Aeronautics and Space Act“, zákon, kterým vznikla NASA. Agentura začala fungovat 1. října 1958 a po Národním poradním výboru pro letectví (National Advisory Committee for Aeronautics - (NACA) zdědila 4 laboratoře a zhruba 8 000 zaměstnanců.

První programy NASA byly zaměřeny na výzkum letů člověka do vesmíru. Program Mercury, zahájený v roce 1958, měl za cíl hlavně zjistit, zda člověk může přežít ve vesmíru. 5. května 1961 uskutečnil Alan Shepard balistický skok v kabině Mercury 3 a 20. února 1962 se John Glenn stal prvním Američanem, který obletěl zeměkouli v kosmické lodi Mercury 6.

[editovat] Program Apollo

Neil Armstrong, Michael Collins, Edwin "Buzz" Aldrin - posádka Apolla 11

Poté, co program Mercury prokázal, že kosmické lety s lidskou posádkou jsou uskutečnitelné, byl zahájen program Apollo. Ten měl původně za cíl další výzkum vesmíru a eventuálně dosažení oběžné dráhy Měsíce. Jeho cíl byl předefinován poté, co prezident USA John F. Kennedy ve svém projevu z 25. května 1961 uvedl, že by Spojené státy měly dopravit člověka na Měsíc a bezpečně zpět na Zemi do roku 1970. Hlavním cílem programu Apollo se stalo právě přistání na Měsíci. Mezitím byl zahájen program Gemini, který měl umožnit vyzkoušení technologií a postupů nezbytných pro měsíční mise.

Po osmi letech, během kterých se uskutečnila řada zkušebních letů a při kterých zahynuli první američtí kosmonauti (požár Apolla 1 během tréninku startu), se podařilo cíl programu Apollo splnit. Posádka Apolla 11 přistála na Měsíci 20. července 1969 a po ní se procházelo po Měsíci ještě 10 dalších kosmonautů.

Po splnění Kennedyho úkolu dopravit člověka na Měsíc podpora pro americký kosmický program ochabla. To se projevilo i předčasným ukončením měsíčních misí Apollo - ačkoli byly plánovány ještě tři další lety, program byl ukončen v prosinci 1972 letem Apolla 17 (je zajímavé, že to bylo poprvé a prozatím naposledy, kdy se na povrch Měsíce dostal profesionální vědec - geolog Harrison Schmitt). Jednou z příčin předčasného ukončení programu byly i rozpočtové škrty vyvolané válkou ve Vietnamu.

[editovat] Další rané mise

Ačkoli většina rozpočtu NASA byla věnována na pilotované kosmické lety, NASA vyslala také řadu bezpilotních sond. V roce 1962 odstartoval Mariner 2, který jako první lidmi vyrobená sonda proletěl kolem jiné planety - Venuše. Programy Ranger, Surveyor a Lunar Orbiter byly klíčové pro průzkum podmínek na Měsíci před přistáním lidí v rámci programu Appolo. Dvě sondy Program Viking přistály na Marsu a sondy Pioneer a Voyager se vydaly k vnějším planetám sluneční soustavy - Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu, odkud vedle vědeckých dat vyslaly i barevné snímky.

V roce 1973 NASA vypustila svoji první družicovou stanici - Skylab. Vystřídaly se na ní tři tříčlenné posádky, ale již v roce 1975 byla opuštěna.

Po vítězství USA v závodech o dosažení Měsíce se obě mocnosti začaly orientovat na vzájemnou spolupráci. 17. července 1975 se americká loď Appolo spojila se sovětským Sojuzem 19. Tento projekt znamenal zahájení mezinárodní spolupráce ve výzkumu vesmíru a mnohé projekty, které existují dnes, mají počátek v té době.

[editovat] Éra raketoplánů

Raketoplán startuje jako raketa, ale přistává jako letadlo. Atlantis dosedá na přistávací dráhu Kennedyho kosmického střediska.

Od druhé poloviny 70. let se hlavní úsilí NASA soustředilo na projekt raketoplánu. Do roku 1985 byly postaveny 4 raketoplány Space Shuttle, zamýšlené jako opakovaně použitelný dopravní prostředek na oběžnou dráhu Země. První z nich, Columbia, odstartoval 12. dubna 1981. Lety raketoplánů však byly podstatně dražší než se původně plánovalo a katastrofa Challengeru v roce 1986 ukázala jejich bezpečnostní vady.

Raketoplány byly využívány i k čistě vojenským letům (program některých expedic byl zcela tajný), ale jejich vědecký přínos byl značný. V roce 1990 vynesl raketoplán na oběžnou dráhu kolem Země Hubbleův vesmírný dalekohled (společný projekt s ESA, začátek významnější spolupráce obou organizací) a posádky raketoplánů na něm provedly i několik oprav a vylepšení přímo na oběžné dráze.

V roce 1995 se raketoplán připojil k ruské orbitální stanici Mir. Od roku 1998 pak na oběžné dráze Země začala výstavba mezinárodní stanice ISS, ke které americké raketoplány uskutečnily řadu letů. Při dosud posledním z nich 1. února 2003 se nejstarší z flotily raketoplánů, Columbia, rozpadl nad Texasem vinou poškozené tepelné izolace na křídle. Od té doby byly až do 4. července (2006) lety raketoplánů zastaveny.

Během 90. let NASA čelila ztenčujícímu se rozpočtu. Devátý ředitel NASA Daniel S. Goldin proto prosadil přístup nazvaný „rychleji, lépe, laciněji“, který měl snížit náklady na kosmické lety. Tento přístup byl kritizován a přehodnocen po ztrátě sond Mars Climate Orbiter a Mars Polar Lander v roce 1999.

[editovat] Směr Mars

Přistání malého vozítka Sojourner mise Mars Pathfinder na Marsu v roce 1997 si získalo značnou pozornost veřejnosti. Menší zájem si vysloužila dosud fungující družice Mars Global Surveyor, uvedená na oběžnou dráhu kolem rudé planety ve stejném roce. Od roku 2001 jí na oběžné dráze dělá společnost další sonda - Mars Odyssey, která hledá stopy bývalé vulkanické aktivity a působení vody na Marsu.

Po úspěšném přistání dalšího vozítka - Spirit - na Marsu pronesl 14. ledna 2004 americký prezident George W. Bush projev, ve kterém vytyčil svoji vizi pro další průzkum vesmíru. Podle ní se mají lidé vrátit na Měsíc do roku 2020 a vytvořit tam stálou základnu. Ta má sloužit jako pokusná stanice i jako potenciální základna pro další výpravy. Lety raketoplánů budou zastaveny v roce 2010 a od roku 2014 by je měl nahradit nový dopravní prostředek - Orion. Ten by měl být schopen jak spojení s ISS, tak meziplanetárních letů. Budoucnost samotné ISS je v plánu poněkud nejasná. Její stavba má být dokončena, ale další využití není jasné.

[editovat] Vesmírné programy NASA

Mezinárodní kosmická stanice ISS

Surveyor

Magellan

Pioneer 10

[editovat] Pilotované kosmické lety

• Program Mercury
• Program Gemini
• Program Apollo
• Skylab
• Space Shuttle (raketoplány)
• Mezinárodní vesmírná stanice

[editovat] Nepilotované kosmické lety

• Výzkum Měsíce
  • Program Ranger
  • Program Surveyor
  • Program Lunar Orbiter
  • Sonda Clementine
  • Sonda Lunar Prospector

• Výzkum Merkuru
  • Sonda Mariner 10
  • Sonda MESSENGER

• Výzkum Venuše
  • Sondy Mariner 2, 5 a 10
  • Mise Pioneer Venus
  • Sonda Magellan

• Výzkum Marsu
  • Mariner 4, 6, 7, 8 a 9
  • Viking 1 a 2
  • Mars Observer
  • Mars Pathfinder
  • Mars Climate Orbiter
  • Mars Polar Lander
  • Mars Global Surveyor
  • 2001 Mars Odyssey
  • Mars Exploration Rover
  • Mars Reconnaissance Orbiter
  • Phoenix - plánovaná na rok 2007
  • Mars Science Laboratory - plánovaná na rok 2009

• Výzkum Jupiteru
  • Pioneer 10
  • Galileo
  • JIMO (plánovaná - 2012)

• Výzkum Saturnu
  • Cassini-Huygens

• Lety k více planetám současně
  • Pioneer 11 - Jupiter a Saturn
  • Mariner 10 - Venuše a Merkur
  • Voyager 1 - Jupiter a Saturn
  • Voyager 2 - Jupiter, Saturn, Uran a Neptun
  • New Horizons - Jupiter, Pluto a Kuiperův pás

• Výzkum planetek a komet
  • Deep Space 1
  • NEAR Shoemaker
  • Stardust
  • CRAF - zrušená
  • Deep Impact (sonda)

• Výzkum Slunce
  • SOHO
  • Odysseus

• Vesmírné observatoře
  • Hubbleův vesmírný dalekohled
  • Comptonova gama observatoř
  • Rentgenová observatoř Chandra - rentgenový dalekohled
  • Spitzerův vesmírný dalekohled - infračervený dalekohled
  • COBE
  • IRAS
  • Vesmírný dalekohled Jamese Webba - plánovaný nástupce Hubbleova dalekohledu

[editovat] Seznam ředitelů NASA

1. T. Keith Glennan (1958 - 1961)
2. James E. Webb (1961 - 1968)
3. Thomas O. Paine (1969 - 1970)
4. James C. Fletcher (1971 - 1977)
5. Robert A. Frosch (1977 - 1981)
6. James M. Beggs (1981 - 1985)
7. James C. Fletcher (1986 - 1989)
8. Richard H. Truly (1989 - 1992)
9. Daniel S. Goldin (1992 - 2001)
10. Sean O'Keefe (2001 - 2005)
11. Michael D. Griffin (2005 - dosud)

[editovat] Externí odkazy

Portál NASA