Národní přírodní rezervace Žehuňská obora a Žehuňský rybník
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Národní přírodní rezervace Žehuňská obora a Žehuňský rybník vznikla sloučením NPR Žehuňská obora a NPR Žehuňský rybník v roce 1999. V současnosti se jedná se o rozlehlý Žehuňský rybník (258 ha) včetně přilehlých luk a mokřadů v nivě řeky Cidliny mezi obcemi Žehuň a Zbraň a navazující komplex lesů a luk s jižní expozicí svahu na pravé straně řeky Cidliny, mezi silnicí spojující obce Dlouhopolsko a Lovčice (okres HK) a železnicí spojující Chlumec nad Cidlinou a Velký Osek.
- Výměra: 1422 ha
- Nadmořská výška: 198 – 260 m
- Datum vyhlášení 1999
[editovat] Květena
Na území původní NPR Žehuňské obory se nachází významné lokality teplomilných doubrav s dubem pýřitým neboli šipákem (Quercus pubescens) a stepních strání. Zdejší porosty teplomilných doubrav patří k památným; vybrané exempláře této teplomilné dřeviny vykazují obvod kmene až 250 cm a výšku téměř 20 m, což jsou v našich podmínkách rozměry úctyhodné. Teplomilné trávníky Žehuňské obory vytvářejí několik odlišných typů. Nejrozšířenější jsou monodominantní suché trávníky se zřejmě nepůvodním sveřepem vzpřímeným (Bromus erectus).
Vodní makrovegetaci rybničního sublitorálu zde představují v první řadě nápadné porosty stulíku žlutého (Nuphar lutea), nejlépe vyvinuté v oblasti ústí Cidliny do rybníka. Z dalších zde zjištěných druhů volné vody stojí za řeč řečanka mořská (Najas marina). Místní litorály jsou z naprosté většiny tvořeny rákosinami. V jejich kompaktních porostech lze místy narazit na floristicky zajímavější druhy jako [[puškvorec obecný]] (Acorus calamus), sevlák širolistý (Sium latifolium), řeřišnice bahenní (Cardamine dentata) a v bezděkovské rákosině (jižní břeh rybníka) na pryskyřník velký (Ranunculus lingua).
Na rákosiny navazující luční porosty byly v minulosti dosti intenzivně zemědělsky využívány, což s sebou přineslo ochuzení jejich druhové skladby. Dosti hojně se v nich dosud vyskytuje starček bludný (Senecio erraticus), česnek hranatý (Allium angulosum), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), bahnička jednoplevá (Eleocharis uniglumis) či štírovník tenkolistý (Lotus tenuis). Výskyt omezený především na polohy jež unikly hnojení kejdou (místními rolníky velmi oblíbenému způsobu zušlechťování luk) dnes mají citlivé druhy jako pěchava slatinná (Sesleria coerulea), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), ožanka čpavá (Teucrium scordium), violka nízká (Viola pumila), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum) nebo bařička bahenní (Triglochin palustre).
Zvláštní zmínku zaslouží skupina bahenních pampelišek (Taraxacum sect. Palustria); těch bylo na zdejších loukách nalezeno devět mikrospecií, v Česku vesměs silně, či kriticky ohrožených (tím se nemůže pochlubit žádná jiná česká lokalita). Je ovšem otázkou, kolik z nich zde přežívá dodnes.
[editovat] Zvířena
Jedná se o významné stanoviště vodních a na vodní ekosystémy vázaných ptáků. Území NPR je součástí ptačí oblasti Žehuň. Území je významné jako hnízdiště 131 ptačích druhů, je důležité pro tah vodních ptáků a dravců. Bylo zde zaznamenáno 259 druhů ptáků. Z ohrožených a vzácnějších druhů ptáků na rybníku a blízkém okolí hnízdí např. bukač velký (Botaurus stellaris), bukáček malý (Ixobrychus minutus), lžičák pestrý (Anas clypeata), husa velká (Anser anser), moták lužní (Circus pygargus), chřástal kropenatý (Porzana porzana), chřástal malý (Porzana parva), linduška luční (Anthus pratensis), konipas luční (Motacilla flava), slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula), cvrčilka slavíková (Locustella lucinioides), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus) či strnad luční (Emberiza calandra). Na oboře a stepních stráních pak hnízdí např. včelojed lesní (Pernis apivorus), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), krutihlav obecný (Jynx torquilla), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), ťuhýk šedý (Lanius excubitor) a pěnice vlašská (Sylvia nisoria). Vzácně lze pozorovat i strnada zahradního (Emberiza hortulana). Na průtahu a při zimování je rybník významný především pro populace kormorána velkého (Phalacrocorax carbo), husy polní (Anser fabalis), husy běločelé (Anser albifrons), čírky obecné (Anas crecca), ostralky štíhlé (Anas acuta), morčáka velkého (Mergus merganser), orla mořského (Haliaetus albicilla)a racka bělohlavého (Larus cachinnans). Významným fenoménem jsou rovněž velká a početná nocoviště vlaštovky obecné (Hirundo rustica), břehule říční (Riparia riparia) a špačka obecného (Sturnus vulgaris) v rákosinách, kdy největší hejna dosahují i více než 100 000 kusů.
