Narození Páně
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Slavnost Narození Páně či Boží hod vánoční je vlastním dnem oslavy narození Ježíše Krista, tedy Vánoc. V západní liturgické tradici slavnost připadá na 25. prosince.
- Podrobnější informace naleznete v článku Vánocenaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
[editovat] Jesličky
Se slavností Narození Páně je tradičně spojena také příprava scén narození, tzv. betlémů, které poprvé připravil roku 1223 sv. František z Assisi. Tradiční jsou také vánoční hry, připravované většinou jako pásmo scén z příběhu o Ježíšově narození a koled.
[editovat] Liturgie
Gelasiánský a Gregoriánský sakramentář uvádějí v tento den tři mše včetně zvláštního dispensu od eucharistického postu. Tato zvláštnost však zřejmě platila pouze v Římě, neboť hispánský biskup, sv. Ildefons z Toleda, uvádí možnost slavit eucharistii třikrát i pro Velikonoce, Bílou neděli a svátek Proměnění Páně. Trojí slavení mše teologicky mělo podle sv. Tomáše Akvinského odkazovat na trojí zrození Božího Syna (od věčnosti, v těle a v lidském srdci či duši). Liturgická barva dne se historicky měnila (černá, bílá, červená, fialová), avšak dnes je bílá. Původně se slavnostní Gloria zpívalo pouze při první mši toho dne. Dnes je slavnost Narození Páně v římskokatolické církvi v Česku tzv. zasvěceným svátkem, existují různé texty pro slavení eucharistie o půlnoci, při svítání a během dne.
