New Deal
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
New Deal, v češtině často taky Nový úděl (v ang. The New Deal) je jméno pro soubor opatření a ekonomických i sociálních reforem zavedených v průběhu let 1933-37 během vlády prezidenta Franklina D. Roosevelta v USA s cílem podpořit, ozdravit a zreformovat ekonomiku USA během Velké hospodářské krize.
Termín New Deal je angličtině idiom,který znamená něco ve smyslu nové rozdělení karet.
[editovat] Původ Nového údělu
V říjnu roku 1929 oficiálně začala Velká hospodářská krize poklesem akcií na burze na Wall Street v New Yorku. 24. října už akcie prudce klesaly, začala se šířit panika. Další týden přišlo známé Černé úterý 29. října, když se začaly prodávat i první zdravé akcie, aby se zvýšila špatná potřebná platební schopnost peněz. Prezidentský kandidát Roosevelt ve volebním programu sliboval, kromě jiného, zrušit zbytečné úřady a komise, snížit platy, snížit vládní výdaje o 25%, ukončit vládní půjčky a vládní deficity a měl vyrovnat vládní rozpočty. Roosevelt svého protikandidáta ve volbách v roce 1932 označil za „největšího marnotratníka v dějinách, který vrší úřad na úřad, komisi na komisi, a to všechno za peníze daňových poplatníků.“ Krátce po vítězství ve volbách, 5. března svolal Roosevelt mimořádné zasedání Kongresu. V průběhu prvních 100 dní jeho vlády byla přijata většina opatření Rooseveltova programu, která však směřovala opačným směrem než původní plán.
[editovat] Prvních 100 dní
V průběhu prvních 100 dní Rooseveltovy vlády bylo přijato několik opatření:
- bankovní prázdniny: 6. března 1933 Roosevelt rozhodl o zavření všech bank do 9. března, kdy do Kongresu poslal návrh zákona „Emergency Banking Act“ (připravený ještě předcházející Hooverovou vládou). V ten samý den byl zákon přijat. Zákon umožnil zreorganizovat a znovuotevřít banky schopné přežít, ostatní zlikvidovat.
- zákaz vývozu zlata a stříbra z USA
- odpoutání dolaru od zlatého standardu a jeho devalvace. Roosevelt zakázal soukromné vlastnictví zlata a začal pravidelně upravovat jeho kupní cenu. Poslední cena 35 USD/ unci vydržela až do roku 1971, kdy prezident Nixon zrušil směnitelnost dolaru za zlato.
- Agricultural Adjustment Act: zvyšuje ceny potravin omezením jejich výroby. Podle zákonu vláda platila farmářům, kteří nechávali ležet ladem časti polí. Tím se měla zvýšit cena potravin a umožnit farmářům mít později vyšší příjmy. Zákon byl zrušen rozhodnutím Nejvyššího soudu USA v roce 1936.
- National Industrial Recovery Act: měl koordinovat průmyslová odvětví, stanovovat výrobní kvóty, omezit „neefektivní“ konkurenční boj, zvyšovat mzdy, stanovit minimální a maximální pracovní čas. Jednotlivá průmyslová a obchodní odvětví měla navíc povinnost vyhotovit soupisy výrobních podmínek, tzv. kodexy čestné konkurence, které zakazovaly noční práci, stanovovaly minimální ceny atd. Zároveň umožnil, aby vláda platila zaměstnancům v některých soukromných podnicích, což podporoval například Gerald Swope, ředitel General Electric. Opět, zákon byl zrušen 27. květnaa 1935 rozhodnutím Nejvyššího soudu.
Zákon přinášel některé paradoxní situace, když konkurenti nechali zavřít svého soka kvůli tomu, že dokázal nabídnout výrobek za nižší cenu než oni.
