New York (stát)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

State of New York

(Vlajka státu New York) (Pečeť státu New York) (Znak státu New York)
Přezdívka: The Empire State (česky Mocný stát)
Úřední jazyky	angličtina
Hlavní město	Albany
Největší město	New York
Rozloha  - Celkem  - Z toho souš  - Z toho vodstvo	27. 141 205 km² 12 559 km² 1 809 km² (13,3 %)
Obyvatelstvo  - Obyvatel  - Hustota zalidnění	3. 19 190 115 155,18/km² (6.)
Počet okresů	62
Časové pásmo	UTC-5/-4 (letní čas)
Souřadnice  - Zeměpisná šířka  - Zeměpisná délka	40°29'40" s.š. - 45°0'42" s.š. 71°47'25" z.d. - 79°45'54" z.d.
Nadmořská výška  - Nejvyšší bod  - Průměrná výška  - Nejnižší bod	1 629 m 305 m 0 m
Guvernér	George Pataki (R)
Senátoři	Charles Schumer (D) Hillary Clinton (D)
Oficiální zkratky  - Oficiální (též poštovní) zkratka  - Tradiční zkratka  - ISO 3166-2	NY N.Y. US-NY
Přistoupení do unie	26. července 1788 (11.)
Oficiální web	www.state.ny.us

New York je jeden z padesáti spolkových států a současně jeden ze 13 původních členů USA. Rozkládá se na severovýchodě země při hranicích s Kanadou na jezerech Erie, Ontario a řece Sv. Vavřince až k pobřeží Atlantského oceánu. Nejvyšším bodem je Mount Marcy (1 629 m) v Adirondack Mountains na severovýchodě, nejnižším hladina oceánu ve městě New York na jihu. Z plochy státu 141 205 km² připadá na souš 122 409 km². S 19 miliony obyvatel je New York třetím nejlidnatějším státem USA. Hlavním městem státu, který patří mezi 13 původních členů Unie, je nevelké Albany (93 919 obyvatel v roce 2003), ležící při řece Hudson, 200 km severně od faktické metropole státu a celé země – osmimilionového New Yorku. Dalšími většími městy jsou Buffalo, Rochester, Syracuse, Yonkers a Binghamton. Ve státě New York se nachází též město Niagara Falls s proslulými Niagarskými vodopády a Vojenská akademie Spojených států ve městě West Point. Lyžařské středisko Lake Placid dvakrát hostilo olympijské hry (1932 a 1980).

Obsah 1 Demografie 1.1 Etnické skupiny 1.2 Náboženství 2 Politika 3 Administrativní členění (okresy) 4 Externí odkazy 5 Poznámky

[editovat] Demografie

Ve státě New York žije 18 976 457 lidí ^[1]. Velká část z toho (přes 8 milionů) žije ve městě New York.

[editovat] Etnické skupiny

• 67,1% Běloši
• 15,3% Černoši
• 0,4% Indiáni
• 6,7% Asiaté
• 9,0% Jiná rasa
• 1,5% Dvě nebo více ras

Obyvatelé Hispánského původu, bez ohledu na rasu, tvořili 16,2% populace.

[editovat] Náboženství

• křesťané 77%
  • protestanti 30%
    • baptisté 7%
    • metodisté 6%
    • presbyteriáni 2%
    • episkopální církve 2%
    • luteráni 2%
    • letniční 2%
    • ostatní protestanti 9%
  • římští katolíci 38%
  • ostatní křesťané 9%
• židé 5%
• islám 3%
• jiná náboženství 2%
• bez vyznání 13%

[editovat] Politika

Současným guvernérem New Yorku je od 1. ledna 2007 bývalý státní návladní, demokrat Elliot Spitzer, který je prvním židovským guvernérem tohoto státu. Ve volbách tento mimořádně oblíbený politik dosáhl nejlepšího volebního výsledku ze všech demokratů, kteří se v listopadu 2006 stali americkými guvernéry, když získal více než 70 procent všech hlasů. Zastupujícím guvernérem státu New York je rovněž demokrat David Paterson, který je afroamerického původu.

[editovat] Administrativní členění (okresy)

Albany | Allegany | Bronx | Broome | Cattaraugus | Cayuga | Chautaugua | Chemung | Chenango | Clinton | Columbia | Cortland | Delaware | Dutchess | Erie | Essex | Franklin | Fulton | Genesee | Greene | Hamilton | Herkimer | Jefferson | Kings | Lewis | Livingston | Madison | Monroe | Montgomery | Nassau | New York | Niagara | Oneida | Onondaga | Ontario | Orange | Orleans | Oswego | Otsego | Putnam | Queens | Rensselaer | Richmond | Rockland | Saint Lawrence | Saratoga | Schenectady | Schoharie | Schuyler | Seneca | Steuben | Suffolk | Sullivan | Tioga | Tompkins | Ulster | Warren | Washington | Wayne | Westchester | Wyoming | Yates

[editovat] Externí odkazy

• Stránky státu New York

[editovat] Poznámky

1. ↑ Podle: United States Census Bureau, sčítaní z roku 2000

Tento článek o místopisu Spojených států amerických je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.