Oldřich (syn Soběslava I.)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oldřich (1134–1177) byl synem českého knížete Soběslava I. a Adleyty, knížetem Olomoucka (1173–1177).
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec | |
| matka | |
| bratr | |
| bratr | |
| bratranec | |
Po smrti otce musel s dalšími sourozenci emigrovat ze země. Asi se uchýlil do Uher či Polska. Později pobýval v Říši, kde doufal získat podporu krále proti svému bratranci Vladislavovi II., což se mu nakonec částečně povedlo v roce 1152. Český kníže to ale včas rozpoznal a naoko mu nabídl smír, Oldřich mu uvěřil a vrátil se domů. Zde získal do správy Hradecko, ale brzy poznal, že skutečnou moc nezíská a možná přijde i o nově nabytý kraj. Proto již 1153 znovu prchl do Polska a pak (1157) do Říše, kde se snažil získat podporu, ale dlouho nebyl úspěšný. Císař Fridrich I. Barbarossa ho jen trpěl jako pojistku proti českému vládci.
Nová šance se naskytla až 1173. Císař sesadil nového českého knížete Bedřicha a Čechy nabídl Oldřichovi. Ten však nabídku nepřijal s tím, že větší právo na vládu má jeho starší bratr Soběslav II., dosud v Čechách vězněný, a tak se i stalo. Soběslav II. bratrův čin ocenil udělením olomouckého údělu, největšího z moravských údělů. Postupně ale Oldřich začal nesouhlasit s bratrovou politikou (konfrontační styl vůči císaři) a rozpory měli asi i v jiných oblastech. Z přesně neznámých důvodů byl Oldřich v roce 1177 na bratrův příkaz zatčen a ještě téhož roku umírá ve vězení.
S manželkymi Cecilií a Žofií měl dceru Anežku, neví se však s jistotou s kterou.
