Polsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Rzeczpospolita Polska Polská republika
vlajka znak

Rozloha	312 685 km² (68. na světě) z toho 2,6 % vody
Počet obyvatel	38 622 660 (31. na světě, 2004)
Hustota zalidnění	122 / km² (83. na světě)
Jazyk	polština
Národnostní složení	{{{národnosti}}}
Náboženství	katolické
Nejvyšší bod	Rysy (2499,2 m n. m.)
Hlavní město	Varšava (Warszawa)
Státní zřízení	republika
Podřízené celky	{{{dělení}}}
Prezident	Lech Kaczyński (od 2005)
Předseda vlády	Jarosław Kaczyński (od 2006)
Hymna	Mazurek Dąbrowskiego
Vznik	11. listopadu 1918 (obnovení) (sjednocením částí území zabraných Ruskem, Německem a Rakouskem koncem 18. století)
Měna	złoty (PLN)
ISO 3166-1	616 POL PL
MPZ	PL
Doména	.pl
Telefon	+48
Časové pásmo	UTC +1

Polsko (pol. Polska), oficiální název Polská republika (pol. Rzeczpospolita Polska ) je stát ležící ve střední Evropě. Polsko hraničí s Německem (456 km) na západě, s Českem (658 km) a Slovenskem (444 km) na jihu, Běloruskem (407 km) a Ukrajinou (526 km) na východě, a s Litvou (91 km) a Ruskem (Kaliningradská oblast, 206 km) na severu. Ze severu má Polsko přístup k Baltskému moři (491 km pobřeží). Polsko je členskou zemí Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO).

Velká města: Lodž (pl:Łódź), Krakov (pl:Kraków), Gdaňsk (pl:Gdańsk), Poznaň (pl:Poznań), Štětín (pl:Szczecin), Bydhošť (pl:Bydgoszcz), Varšava (pl:Warszawa), Vratislav (pl:Wrocław)
Kulturní dědictví: Krakov, Varšava, Zamość, Wieliczka, Toruň (pl:Toruń), Malbork, Kalwaria Zebrzydowska, Białowiežský prales, Osvětim (pl:Oświęcim - koncentrační tábor) - památky UNESCO
Turistická místa: Krakov, Varšava, Gdaňsk, Sopoty (pl:Sopot), Zamość, Malbork, Wieliczka, Tatry (Zakopane, Krynica), Krkonoše (Karpacz), Mazurská jezera, Pieniny
Polská kultura: Adam Mickiewicz, Juliusz Słowacki (literatura), dále Henryk Sienkiewicz, Władysław Reymont, Czesław Miłosz, Wisława Szymborska - (laureáti Nobelovy ceny za literaturu), Fryderyk Chopin, Ignacy Paderewski (hudební skladatelé), Jan Matejko (malíř)
Polská věda: Mikołaj Kopernik (astronom), Marie Curie-Skłodowska (laureátka Nobelovy ceny za fyziku a chemii)
Polský sport: současnými známými sportovci jsou například Adam Małysz (skokan na lyžích), Robert Kubica (závodník F1)

[editovat] Historie

Hlavní článek: Dějiny Polska

16./17. století

Polsko jako státní útvar existovalo již v 10. století. První zprávy o něm pocházejí z roku 962/963 a týkají se knížete Měška I., který je prvním historicky doloženým vládcem polského státu. Jeho rod, Piastovci, vládl v Polsku až do roku 1370. Roku 1025 se Boleslav Chrabrý nechal jako první polský vládce korunovat polským králem. Roku 1385 bylo smlouvou v Krevě dohodnuto spojení polského království s litevským velkoknížectvím. Na polský trůn usedli litevští velkovévodové z rodu Jagellonců. Toto soustátí existovalo ve formě volné polsko-litevské personální unie až do roku 1569, kdy byla Litva tzv. lublinskou unií těsněji přičleněna k polského království. K velkému rozkvětu polsko-litevského státu došlo v 16. století. Negativní stránkou bylo přílišné oslabování moci panovníka a velký růst vlivu početné šlechty. V důsledku toho začal být tento stát nazýván Rzecz Pospolita (=věc veřejná, Rzeczpospolita - stejný význam jako res publica). Posilování šlechty a vnitřní rozbroje během 17. století oslabily zemi, takže v letech 1772, 1793 a 1795 si Rusko, Prusko a Rakousko v trojím dělení rozdělily Polsko na základě vzájemné dohody.

V letech 1807 - 1815 zřídil francouzský císař Napoleon I. na části území předtím zabraným Pruskem a Rakouskem Knížectví varšavské, které se stalo spojencem Napoleona. Po jeho porážce bylo zrušeno a na jeho místě bylo zřízeno autonomní Království polské, podléhající Rusku, jehož panovníkem byl také ruský car. V roce 1832 však byla jeho autonomie omezena a roku 1866 zcela zrušena. Část obsazená Rakouskem nesla název Království haličsko-vladiměřské s autonomní vládou od roku 1861). Město Krakov s okolím bylo v letech 1815 - 1846 nezávislou Republikou krakovskou (pod patronátem tří sousedních mocností). Poté bylo připojeno k Rakousku. Území obsazené Pruskem se nazývalo v letech 1815 - 1848 Velké knížectví poznaňské (s omezenou autonomií), poté byla jeho autonomie rovněž zrušena.

Během první světové války po obsazení většiny polského území do té doby patřícího Rusku Německem a Rakouskem bylo na tomto území zřízeno autonomní Království polské jako loutkový stát pod patronátem Centrálních mocností. Polsko opět získalo skutečnou nezávislost až v roce 1918 po porážce Centrálních mocností a rozpadu Rakousko-Uherska. Nezávislost si udrželo i v následné válce se sovětským Ruskem. V meziválečném Polsku měl mimořádně silné postavení maršál Józef Piłsudski. Po získání nezávislosti Polska se stal „Náčelníkem státu“. Své plné moci odevzdal roku 1922 do rukou prvního zvoleného prezidenta Narutowicze, ale roku 1926 se převratem zmocnil vlády. Byl klíčovým mužem tzv. sanačního režimu a ústřední postavou Polska až do své smrti v květnu roku 1935. Před vypuknutím druhé světové války měl důležitou pozici v Polsku ministr zahraničí Józef Beck. Na počátku druhé světové války v roce 1939 bylo Polsko okupováno Německem a Sovětským svazem. Po válce SSSR většinu svého původního záboru anektoval a Polsko bylo naopak rozšířeno o západní „nová území“ až po hranici s Německem na Nise a Odře. V roce 1980 byly po vlně stávek vytvořeny nezávislé odbory Solidarita (Solidarność), které se postupně staly důležitou politickou silou a nakonec zvítězily v prvních postkomunistických volbách v roce 1990. Po pádu komunismu na konci 80. let Polsko přijalo šokovou terapii s cílem transformovat svoji ekonomiku. V roce 1999 se země stala členem Severoatlantické aliance (NATO) a je jednou z 10 zemí přistoupivších k Evropské unii v květnu 2004.

[editovat] Administrativní členění

Od 1. ledna 1999 má Polsko trojstupňové členění na vojvodství (województwo), okresy (powiat) a obce (gmina). Vzhledem k rozdílnosti chápání českého výrazu „obec“ oproti polskému – gmina je spíše ekvivalentní působnosti pověřeného obecního úřadu – se v článcích používá výraz gmina.

Polsko se dělí na následující vojvodství:

Dolnoslezské (Dolnośląskie)
Kujavsko-pomořské (Kujawsko-pomorskie)
Lodžské (Łódzkie)
Lublinské (Lubelskie)
Lubušské (Lubuskie)
Malopolské (Małopolskie)
Mazovské (Mazowieckie)
Opolské (Opolskie)
Podkarpatské (Podkarpackie)
Podleské (Podlaskie)
Pomořské (Pomorskie)
Slezské (Śląskie)
Svatokřížské (Świętokrzyskie)
Varmijsko-mazurské (Warmińsko-mazurskie)
Velkopolské (Wielkopolskie)
Západopomořanské (Zachodniopomorskie)

[editovat] Svátky

Mesto Zamość

Stálé svátky
- 1. ledna Nový rok (Nowy Rok)
- 1. května Svátek práce (Święto Pracy)
- 3. května Ústava 3. května (1791) (Uchwalenie Konstytucji 3 Maja)
- 15. srpna Nanebevzetí Panny Marie (Najświętszej Marii Panny)
- 1. listopadu Všech svatých (Wszystkich Świętych)
- 11. listopadu Den nezávislosti Polska (1918) (Odzyskanie Niepodległości)
- 25. prosince - 26. prosince Vánoce (Boże Narodzenie)
Pohyblivé svátky
- Velikonoční neděle (Zmartwychwstanie Pańskie - Niedziela Wielkanocna)
- Velikonoční pondělí (Poniedziałek Wielkanocny)
- Těla a Krve Páně - Boží tělo (Ciała i Krwi Pańskiej - Boże Ciało) - ve čtvrtek, 60 dnů po Velikonoční neděli

[editovat] Ochrana přírody

Celkově je v Polsku chráněno 101 588 km² území, což představuje 32,1 % rozlohy země. Ochrana přírody se v Polsku soustřeďuje zejména do 23 národních parků:

Babiogórski, Białowieski, Biebrzański, Bieszczadzki, Bory Tucholskie, Drawieński, Gorczański, Gór Stołowych, Kampinoski, Karkonoski, Magurski, Narwiański, Ojcowski, Pieniński, Poleski, Roztoczański, Słowiński, Swiętokrzyski, Tatrzański, Ujście Warty, Wielkopolski, Wigierski, Woliński