Opera seria
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Opera seria – operní žánr vznilý na přelomu 17. a 18. století.
Žánr opery seria vznikl na přelomu 17. a 18. století jako reakce na zmatená operní libreta barokní opery 17. století. Děj těchto oper byl, mírně řečeno, chaotický, často velmi nepravděpodobný a obsahoval v sobě prvky komické i tragické, heroické výšiny i lacinou pouliční grotesku. Z této žánrové všehochuti se vyvinula jednak opera buffo s výhradně komickými prvky a opera seria s vážnými a nadčasovými motivy.
Autoři opery seria se snažili dosáhnout kvalit antické, respektive francouzské klasicistní tragédie. Snažili se i o formální návrat k antickému divadlu. Zachovávali proto jednotu místa, děje i času a odstranili komické postavy. Tématika byla rovněž brána z antických dějin a mýtů. Děj se soustřeďoval zejména na vznešené ideály, střet osobních zájmů a božských úmyslů s vysoce morálním posláním.
Klasická opera seria byla zalidněna nejméně dvěma mileneckými páry, které přes četná protivenství došly k naplnění svých tužeb a nejméně jedním padouchem, kterému se dostalo zaslouženého potrestání, aby mu bylo v závěrečné scéně opery slavnostně odpuštěno. Dílo byla pak korunováno sňatkem nebo sňatky. Divák měl po shlédnutí opery být dojat, morálně uspokojen a povznesen.
Toto dějové schéma dávalo velké možnosti skladatelovi i interpretovi. Každá jednající postava měla ihned po příchodu na jeviště svoji samostatnou a i zpravidla recitativem formálně oddělou árii. Nosnou dramatickou kostru děje tvořily právě árie, které vedle pěveckých kvalit umožňovaly uplatnit i herecké umění interpreta. Právě opera seria vytvořila kult pěveckých hvězd a zlatý věk kastrátů (Farinelli).
Je nepochybné, že tento styl kladl vysoké požadavky zejéna na kvalitu libreta. První díla tohoto nového typu vznikala již koncem 17. století v prostředí literární akademie nazvané Arkadie a jejím prvním významným představitelem se stal spisovatel, libretista a učenec Apostolo Zeno. K dokonalosti tento žánr přivedl Pietro Metastasio, spisovatel a básník, jehož jméno se stalo symbolem celé jedné operní epochy a jehož dílo inspirovalo skladatele dobrých sto let. Jeho operní libreta přetrvala až do dob Mozartových a bývala dokonce hrána jako činohry. Naopak vysloveně činoherní spisovatel Carlo Goldoni byl rovněž autorem řady zdařilých operních libret.
Mezi nejvýznamější hudební skladatele opera seria patřili Luigi Cherubini, Gaspare Spontini, Georg Friedrich Händel, Christoph Willibald Gluck a konečně i v několika svých operách (Idomeneo, La Clemenza di Tito) i Wolfgang Amadeus Mozart.
