Operace Desert Fox

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Řízená střela BGM-109 Tomahawk

Operace Desert Fox (pouštní liška) je kódový vojenský název pro významnou čtyřdenní bombardovací kampaň probíhající od 16. prosince do 19. prosince 1998, kterou vedly Spojené státy a Velká Británie proti vybraným iráckým cílům. Tyto údery byly nařízeny americkým prezidentem Billem Clintonem a byly podniknuty jako reakce na vytrvalé odmítání Iráku podrobit se rezolucím Rady bezpečnosti OSN a současně neustále zasahování do činnosti komise zvláštních inspektorů OSN (UNSCOM). Komise přitom během svého působení shromáždila dost důkazů o tom, že Irák tajně pracuje na vývojových projektech a připravuje výrobu balistických raket. Cílem všech řízených střel a bombardovacích útoků bylo proto maximálně omezit schopnost Saddáma Husajna vyrábět zbraně hromadného ničení.

[editovat] Americké a britské ozbrojené síly

Spojené státy soustředily před celým útokem - 24 100 vojáků (asi 12 000 z nich v Kuvajtu), 22 válečných lodí, letadlovou loď USS Enterprise, letadlovou loď USS Carl Vinson, 6 raketových ponorek, 12 útočných ponorek a 202 bojových letounů. Velká Británie soustředila výrazně menší sílu - 12 bojových letounů Panavia Tornado v Kuvajtu, 6 průzkumných letounů Panavia Tornado v Saúdské Arábii, 2 tankovací letouny v Turecku, 1 válečnou fregatu a 1 zásobovací loď.

[editovat] Desert Fox – sled událostí

[editovat] Středa 16. prosince

[editovat] Čtvrtek 17. prosince

[editovat] Pátek 18. prosince

[editovat] Sobota 19. prosince

[editovat] Výsledky operace

Operace Desert Fox byla charakteristická masovým použitím řízených střel s plochou dráhou letu vypouštěných z lodí a letounů B-52 Stratofortress a taktikou komplexního umlčování protivzdušné obrany protivníka SEAD. V menším měřítku byly použity taktické letouny. Celý systém velení, řízení a spojení byl téměř kompletně zničen. Hlavně byla zasažena většina objektů a zařízení na výrobu balistických raket.

Američané a Britové napadli asi 100 různých cílů především ve střední a jižní části Iráku. Hlavním cílem všech útoků se stala irácká zařízení na vývoj a výrobu protizemních střel a jejich bojových hlavic. Údery dále směřovaly na více než 30 postavení protivzdušné obrany, šešt letišť, dvě desítky velitelských i komunikačních center. Spojenci napadli také deset postavení Republikánských gard a některé další cíle (telefonní ústředny, rafinérie ropy a podobně). Nedošlo však k napadení známých skladů chemických a biologických zbraní z obavy před rozšířením jedovatých látek do vzduchu.