Zbraň hromadného ničení
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zbraně hromadného ničení jsou zbraně, které jsou navržené tak, aby byly schopny usmrtit velké množství lidí nebo způsobit velké materiální škody. Jsou určeny k ničení civilních i vojenských cílů a zpravidla konstruovány tak, že to znemožňuje či velmi ztěžuje jejich taktické užití proti čistě vojenským cílům.
Obecně se za zbraně hromadného ničení označuji jaderné zbraně (včetně radiologických), biologické zbraně a chemické zbraně, avšak tento náhled je pouze obecný a všeobecně nepřijímaný - např. chemické nebo jaderné zbraně taktických parametrů (například jaderná dělostřelecká munice, torpédo s nukleární hlavicí), které jsou použity v rámci bojové akce proti vojenským cílům, nejsou podle náhledu některých států a doktrín za zbraně hromadného ničení považovány.
Spíše ojedinělé a obecně nepřijaté jsou názory, že za ZHN lze považovat například strategické bombardování velkých rozměrů složené jinak z jednotlivých zbraní, které za ZHN považovány nejsou (viz například nálet na Drážďany).
[editovat] Příklady užití ZHN
- svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki za druhé světové války Američany
- použití chemických zbraní proti kurdským městům během občanské války v Iráku Saddámem Husajnem
