Oxid dusičitý
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Oxid dusičitý | |
| O2N–NO2 .NO2 |
|
| Registrační číslo CAS | 10544-72-6 |
| Sumární vzorec | NO2 (g), N2O4 (l, s) |
| Molární hmotnost | 46.006 g/mol (g), 92,012 g/mol (l, s) |
| Teplota tání | -11,2 °C |
| Teplota varu | 21,2 °C |
| Hustota | 1,44 g/cm3 (21 °C) |
| Poznámka: s = pevná fáze, l = kapalná fáze, g = plynná fáze | |
Oxid dusičitý je jedním z pěti oxidů dusíku. V plynném stavu je to červenohnědý, agresivní, jedovatý plyn, v kapalném stavu je to žlutohnědá látka, která tuhne na bezbarvé krystaly. Změna barvy při skupenských přechodech souvisí s rovnováhou mezi dimerní formou (N2O4, převládá v kondenzovaných fázích, je bezbarvá) a monomerní formou (NO2, převládá v plynné fázi, intenzivně červenohnědá):
- N2O4 ↔ NO2
V ovzduší patří oxid dusičitý k plynům, které způsobují kyselé deště. Vzniká ve spalovacích motorech oxidací vzdušného dusíku za vysokých teplot, uvolňuje se také rozkladem kyseliny dusičné. Průmyslově se vyrábí dvoustupňovou oxidací amoniaku:
- 4NH3 + 5O2 → 4NO + 6H2O
- 2NO + O2 → 2NO2
S vodou reaguje oxid dusičitý za vzniku kyseliny dusičné a oxidu dusnatého:
- 3NO2 + H2O → 2HNO3 + NO.
[editovat] Použití
Oxid dusičitý je důležitým meziproduktem při výrobě kyseliny dusičné.
Kapalný oxid dusičitý se používá v dvousložkových pohonných látkách (bipropelantech) jako okysličovadlo v raketových motorech, nejčastěji v kombinaci s hydrazinem jako palivem; spalování probíhá dle rovnice
- 2N2H4 + N2O4→ 3N2 + 4H2O.
Směs hydrazinu s oxidem dusičitým je hypergolická, tj. uvedená reakce započne automaticky po smíchání obou složek pohonné látky. Proto při použití této směsi jsou raketové motory jednodušší, neboť nepotřebují zážehový systém.
