Přeslička

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Přeslička

přeslička obrovská (Equisetum telmateia)

Vědecká klasifikace

Říše:	rostliny (Plantae)
Oddělení:	přesličky (Eqiusetophyta)
Třída:	Equisetopsida
Řád:	přesličkotvaré (Equisetales)
Čeleď:	přesličkovité (Equisetaceae) DC.
Rod:	přeslička (Equisetum) L.

Druhy rostloucí v ČR

subg. Equisetum
- přeslička lesní (Equisetum sylvaticum L.)
- přeslička největší (Equisetum telmateia Erh.)
- přeslička luční (Equisetum pratense Erh.)
- přeslička rolní (Equisetum arvense L.)
- přeslička bahenní (Equisetum palustre L.)
- přeslička poříční (Equisetum fluviatile L.)
- přeslička pobřežní (Equisetum × littorale Kühl.)
subg. Hippochaete
- přeslička různobarvá (Equisetum variegata Weber et Mohr.)
- přeslička větevnatá (Equisetum ramossisimum Desf.)
- přeslička zimní (Equisetum hyemale L.)
- přeslička Mooreova (Equisetum × moorei Newman)
- přeslička jižní (Equisetum × meridionalis (Milde) Chiovenda)

Přeslička (Equisetum) je rod rostlin z oddělení přesličky (Equisetophyta). V současnosti existuje asi 35 druhů. Oddělení Equisetophyta obsahuje pouze 1 recentní třídu Equisetopsida. Podle některých nejnovějších molekulárních dat je této třídě blízce příbuzná třída Marattiopsida, prozatím umisťovaná mezi kapraďorosty (Pteridophyta), závěry z těchto molekulárních analýz však doposud nejsou jednoznačné. Ve fosilních vykopávkách je však možné nalézat přesličky náležející do jiných již vymřelých tříd oddělení, které byly významnou částí flóry v období karbonu, např. Hyeniopsida, Sphenophyllopsida aj. Třída Equisetopsida obsahuje v současnosti jediný řád přesličkotvaré Equisetales. Další řády jsou vymřelé, byly na Zemi rozšířeny v prvohorách, např. Calamitales. V současnosti existuje jediná čeleď, přesličkovité (Equisetaceae). Čeleď přesličkovité obsahuje recentně 1-2 rody, záleží na pojetí. Např. Květena ČR uznává 2 rody: přeslička (Equisetum s. str.) a cídivka (Hippochaete), jiní jako Kubát 2002 uznává 1 široký rod přeslička (Equisetum s.l.) se 2 podrody: Equisetum a Hippochaete.

[editovat] Životní cyklus

V ontogenezi převládá fáze sporofytu nad fází gametofytu.

fáze gametofytu, haploidní, 1n

Spory jsou zelené a na povrchu mají tzv. páskovité vychlípeniny zvané haptery. Jsou homosporické, to znamená, že jsou uniformní tvarově - izosporické, ale funkčně rozdílné, neboť z některých vyrůstají samčí prothalia a z některých samičí. Ty však vyrůstají blízko sebe, jsou ve shluku díky hapterům. Samčí prothalia (prokly) mají antheridia, samičí archegonia. Spermatozoidy jsou polyciliátní a po oplození vajíčka v archegoniu vznikne zygota. Odtud začíná fáze sporofytu.

fáze sporofytu, diploidní, 2n

Ze zygoty vyrůstá sporofyt. Bývá vysoký asi 20-200 cm, ale v tropech někdy až 13 m, tropické jsou někdy i liányy, jinak to jsou normální vzpřímené rostliny. Vyrůstá z oddenku. Stonek se zpravidla přeslenitě větví, vzácněji se přesleny větví nevytvářejí, např. přeslička zimní (Equisetum hyemale). Stonek je rýhovaný, žebra se nazývají carinae, rýhy mezi nimi valekulae, stonek bývá zpravidla dutý. U některých druhů, např. přeslička rolní (Equisetum arvense) se vytváří výrazný sezónní dimorfismus. Jarní lodyha je nezelená a nese strobilus se sporofyly. Ta později odumře a z oddenku vyrůstá letní lodyha, která je zelená a sterilní. Jejím úkolem je nashromáždit živiny por výživu jarní lodyhy, která vyroste příští jaro. U jiných druhů tyto fáze nejsou, např. přeslička bahenní (Equisetum palustre), zde vyrazí z oddenku lodyha se strobilem, která však neodumírá, nýbrž zezelená a asimiluje. Trofofyly (asimilující listy) jsou výrazně odlišné od sporofylů. Listy (trofofyly) jsou však redukované, v přeslenech v uzlinách hlavní lodyhy, případně bočních větví (pokud jsou přítomny), listy bočně srůstají a vytvářejí pochvu objímající stonek, horní konce zůstávají volné a vytváří zuby. Sporofyly jsou ve vrcholových strobilech, jsou nezelené. Sporofyly jsou deštníkovitého tvaru a nesou sporangia, které jsou anatropní, to znamená s ohnutou stopku a směřují vrcholem k bázi, podobným typům sporofylů se říká někdy sporangiofor. Ve sporangiích jsou spory, kterými začíná opět fáze gametofytu.

[editovat] Rozšíření

Asi 35 druhů se vyskytuje skoro po celém světě, snad kromě Austrálie a Antarktidy. V ČR roste 8 druhů.

[editovat] Obsahové látky

Některé druhy obsahují piperidinové alkaloidy a jsou jedovaté, anpř. přeslička bahenní (Equisetum palustre).

[editovat] Druhy

Rod přeslička je rozdělován do dvou podrodů: Equisetum a Hippochaete. Někteří autoři je však považují za 2 samostatné rody a rod Equisetum nazývají česky přeslička, rod Hippochaete cídivka. Takto to udává např. Květena ČR, zatímco Kubát et al. (2002) zastává pojetí 1 rodu a 2 podrodů.

Subg. Equisetum

Lodyhy většinou nepřezimují, sterilní a plodné často morfologicky a fenologicky odlišné (nikoliv však vždy), řady křemitých hrbolků často chybí (ne vždy).
Průduchy jsou ve 2 víceřadých pruzích na bocích rýh nebo v 1 širokém pruhu na dně lodyžní rýhy, jsou uloženy v rovině s buňkami pokožky.
Zuby lodyžních pochev většinou nejsou protaženy v šídlovitou špičku, většinou vytrvávají.
Výtrusnicový je klas na špici většinou tupý, mezi klasem a nejvyšší pochvou bývá mezera.
Často obsahují piperidinové alkaloidy

Subg. Hippochaete

Lodyhy většinou přezimují, sterilní i plodné jsou zpravidla stejné, vyskytující se současně, na žebrech jsou většinou řady křemitých hrbolků.
Průduchy jsou ve 2 jednořadých pruzích na bocích rýh, jsou ponořeny do korového pletiva a překryty buňkami pokožky, jen uprostřed mají dýchací otvůrek.
Zuby lodyžních pochev jsou někdy protaženy v šídlovitou špičku, často opadávají.
Výtrusnicový klas je často na špici hrotitý a naspodu obejmut nejvyšší pochvou.
Piperidinové alkaloidy většinou chybí.

Podrod Equisetum

Equisetum arvense
Equisetum bogotense
Equisetum diffusum
Equisetum fluviatile
Equisetum palustre
Equisetum pratense
Equisetum sylvaticum
Equisetum telmateia

Podrod Hippochaete

Equisetum giganteum
Equisetum myriochaetum
Equisetum hyemale
Equisetum laevigatum
Equisetum ramosissimum
Equisetum scirpoides -
Equisetum variegatum -

[editovat] Hybridy

Hybridy mezi druhy v podrodu Equisetum

Equisetum × litorale Kühlew ex Rupr. = Equisetum fluviatile × Equisetum arvense
Equisetum × dycei C.N.Page = Equisetum fluviatile × Equisetum palustre
Equisetum × willmotii C.N.Page = Equisetum fluviatile × Equisetum telmateia
Equisetum × rothmaleri C.N.Page = Equisetum arvense × Equisetum palustre
Equisetum × robertsii Dines = Equisetum arvense × Equisetum telmateia
Equisetum × mildeanum Rothm. = Equisetum pratense × Equisetum sylvaticum
Equisetum × bowmanii C.N.Page = Equisetum sylvaticum × Equisetum telmateia
Equisetum × font–queri Rothm. = Equisetum palustre × Equisetum telmateia

Hybridy v podrodu Hippochaete

Equisetum × moorei Newman = Equisetum hyemale × Equisetum ramosissimum
Equisetum × trachydon A.Braun = Equisetum hyemale × Equisetum variegatum
Equisetum × schaffneri Milde = Equisetum giganteum × Equisetum myriochaetum
Equisetum × ferrissii Clute = Equisetum hyemale × Equisetum laevigatum
Equisetum × meridionale (Milde) Chiovenda = Equisetum ramosissimum × Equisetum variegatum
Equisetum × nelsonii (A.A.Eat.) Schaffn. = Equisetum laevigatum × Equisetum variegatum