Přeslička rolní
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
![]() Přeslička rolní |
||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
![]() Přeslička rolní
|
||||||||||||||
Vědecká klasifikace | ||||||||||||||
|
||||||||||||||
|
||||||||||||||
Equisetum arvense L. |
Přeslička rolní (Equisetum arvense L. ) je léčivá rostlina z čeledi přesličkovitých.
Obsah |
[editovat] Popis
- Přeslička rolní je vytrvalá, výtrusná bylina vysoká asi 10-70 cm, vyrůstající z dlouhého článkovitého oddenku.
- U přesličky rolní se projevuje sezónní dimorfimus. Na jaře z oddenku vyrůstají plodné lodyhy. Ty jsou nevětvené, nezelené, hnědé až červenohnědé, vysoké asi 10-20 cm, s pochvami v uzlinách. Jarní zakončená výtrusnicových klasem složeným z šestihranných štítků pod nimiž jsou výtrusnice. Jarní lodyhy brzy uvadají.
- Zralost výtrusů: březen až květen. O životním cyklu recentních přesliček viz článek přeslička.
- Letní, neplodné (sterilní) lodyhy vyrůstají po uvadnutí plodných lodyh. Jsou vysoké 10- 70 cm, jsou zelené, pravidelně přeslenitě větvené (jen výjimečně je větvení potlačeno). Střední dutina zabírá asi 1/3 průměru lodyhy. V uzlinách jsou pochvy, což je vlsatně bočně srotlý přeslen drobných listů, které jsou na vrcholu zakončeny zuby. První článek větve je vždy delší nebo nejvýše stejně dlouhhý jako příslušná pochva hlavního stonku (tím se liší od přesličky bahenní).
[editovat] Stanoviště
Pole, náspy, podél cest, louky, břehy, často na stanovištích ovlivněných lidskou činností. Někdy roste ale i v lužních lesích. Požaduje půdy hluboké, s vyšší hladinou spodní vody. Na loukách a polích je považována za nepříjemný plevel.
[editovat] Areál rozšíření
Roste po celém mírném pásmu severní polokoule, zavlečena byla i na Nový Zélend a možná i do jižní Afriky.
[editovat] Výskyt v ČR
V ČR hojně až obecně od nížin po horské oblasti (max. 1390 m n.m.). V ČR patří mezi nejhojnější přesličky.
[editovat] Použití
V léčitelství se používají sušené letní, zelené, neplodné lodyhy, sbírané v období od června do září a sušené ve stínu za teplot do 40 °C.
Droga působí výrazně hojivě, močopudně, zvyšuje pružnost a pevnost cév (kyselina křemičitá), užívá se zejména při infekcích močového ústrojí nebo při močových či ledvinových kaméncích. Zevně se podává k urychlení hojení ran a působí též antirevmaticky. Ve formě kloktadla se užívá při angíně, zánětech dutiny ústní, katarech průdušek. Pravidelné a dlouhodobé užívání přesličky v malých dávkách (0,15 l odvaru denně) údajně výrazně snižuje riziko vzniku rakoviny.
Nedodoručují se vysoké dávky.
[editovat] Účinné látky
Droga obsahuje zejména kyselinu křemičitou (až 7 %), dále asi 4 % steroidních saponinů, flavonoidní glykosidy (qyurcetin, luteolin, campherol), hořčiny, organické kyseliny (např. kyselina jablečná), silice, třísloviny a stopy alkaloidů.