Půltón

Půltón je nejmenší interval vyskytující se v diatonické stupnici, v rovnoměrně temperovaném ladění má poměr frekvencí $\sqrt[12]{2}:1$

[editovat] Čisté ladění

V čistém ladění existují tři typy půltónů:

Diatonický půltón s poměrem frekvencí 16:15, je to jiné označení pro malou sekundu, ve dvanáctitónové stupnici v čistém ladění se tedy vyskytuje mezi tóny C – Db, D – Eb, E – F, F# – G, G – Ab, A – Bb a H – C.
Velký chromatický půltón s poměrem frekvencí 135:128 (spolu s diatonickým půltónem tvoří velký celý tón s poměrem frekvencí 9:8), je to jiné označení pro zvětšenou primu, ve dvanáctitónové stupnici v čistém ladění se vyskytuje mezi tóny Db – D, F – F# a Bb – H (tóny C – D, F – G a A – H jsou velké celé tóny).
Malý chromatický půltón s poměrem frekvencí 25:24 (spolu s diatonickým půltónem tvoří malý celý tón s poměrem frekvencí 10:9), je to také jiné označené pro zvětšenou primu, ve dvanáctitónové stupnici v čistém ladění se vyskytuje mezi tóny Eb – E a Ab – A (tóny D – E a G – A jsou malé celé tóny).

Všobecně se tady diatonický půltón rovná malé sekundě (např. C – Db), zatímco chromatický půltón se rovná zvětšené primě (např. C – C#).

V pythagorejském ladění existují dva typy půltónů:

Limma s poměrem frekvencí 256:243, odvozuje se od řady pěti čistých kvint zmenšených o tři oktávy.
Apotomé s poměrem frekvencí 2187:2048, odvozuje se od řady sedmi čistých kvint zmenšených o čtyři oktávy.

V rovnoměrně temperovaném ladění existuje jen jeden univerzální půltón s poměrem frekvencí $\sqrt[12]{2}:1$

Hudební intervaly
Základní: prima (1) \| sekunda (2) \| tercie (3) \| kvarta (4) \| kvinta (5) \| sexta (6) \| septima (7) \| oktáva (8)
Větší než oktáva: nona (9) \| decima (10) \| undecima (11) \| duodecima (12) \| tercdecima (13) \| kvartdecima (14) \| kvintdecima (15)
Další intervaly: půltón \| celý tón \| ditón \| tritón \| koma \| diesis \| limma \| apotomé \| vlčí interval