Pastor
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pastor je titulem duchovních v některých protestantských církvích; někdy se používá i jako obecný název pro protestantské duchovní.
Používá se hlavně v anglicky mluvících zemích. Zaznívá v něm důraz na pastoraci, čili pastýřské vedení členů církve.
V českých zemích se titul pastor používal pro evangelické duchovní v době toleranční. Proto byl ve 2. polovině 19. století v evangelické církvi opuštěn jako symbol nerovnoprávnosti. Udržel se pouze ve sborech na Těšínsku a je dodnes oficiálním titulem ordinovaných služebníků Slezské církve evangelické a. v. Kromě toho jej zpravidla užívají členové církví letničního typu, například Apoštolská církev nebo Křesťanské společenství. (Církve reformovaného typu, například Církev bratrská zpravidla používají termín kazatel. V Českobratrské církvi evangelické je používán termín farář. Tyto tituly jsou zpravidla užívány ve spojení se slovem „bratr“ nikoli tedy „pane kazateli“, ale „bratře kazazeli“, nikoli „pane faráři“, ale „bratře faráři“. Tento způsob oslovování souvisí s protestantskou teologií, která mluví o všeobecném kněžství. Pastoři, kazatelé či faráři jsou sice „vysíláni do služby“, „ordinováni“ a „instalováni“, ale nejsou svěceni a nejsou také považováni za pokračovatele starozákonního kněžstva.
