Petr Chelčický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Petr Chelčický (asi 1390 Chelčice u Vodňan – asi 1460), spisovatel, překladatel a radikální český náboženský myslitel.

Jméno Petr Chelčický je jen literárním pseudonymem. Český historik F.M.Bartoš jej ztotožnil se zemanem ze Záhorčí u Chelčic, který se narodil asi r. 1379.

Pocházel z nižší venkovské šlechty (prakticky byl sedlák), zastával názor, že správný křesťanský život může člověk vést pouze prací v zemědělství. Chelčický nebyl příliš vzdělaný (byl samouk), ale uměl latinsky a ve svých literárních dílech vedl kritický dialog s vůdčími mysliteli své doby. Ovlivnilo ho především učení Jana Husa a Jana Viklefa, ale i Tomáše Štítného. Je známo, že osobně navštívil svého učitele Jakoubka ze Stříbra na Betlémské faře a své rozdílné názory na ospravedlnění války zahrnul do svého spisu „O boji duchovním“ (1421). V theologické rozepři dvou proudů husitství, která vyvrcholila diskusí Mikuláše Biskupce z Pelhřimova s Janem Rokycanou, stál Petr Chelčický na straně Biskupcově. Ve svých theologických a sociálních názorech byl Petr Chelčický značně radikální a v mnoha směrech předběhl svou dobu, kritizoval například feudální systém nebo klerikalizaci církve, byl proti náboženskému zdůvodňování války, vystupoval proti trestu smrti atd. Jeho kritika, zdůvodňovaná a podávaná v náboženských souřadnicích, nicméně odráží hlubokou sociální a sociologickou myšlenkovou práci i dobrou intuici.

Petrovi náboženští dědicové založili ke konci jeho života v Kunvaldu Jednotu bratrskou - intencionálně minoritní křesťanské společenství, které přinejmenším v počátcích připomínalo náboženskou pacifistickou komunu.

Pro radikalitu svých názorů, které stranily prostému lidu, bývá Petr Chelčický občas označován za prvního anarchistického myslitele.

Méně známou skutečností je, že spisy Petra Chelčického ke stáru významně ovlivnily spisovatele a filosofa Lva Tolstého v jeho nábožensko-sociální fázi (až do té míry, že byl považován za excentrického podivína).

[editovat] Dílo

Jeho díla jsou obhajobou pasivity a všeobecnou kritikou světskosti. Psal především traktáty.

O boji duchovním – neuznává násilí, odmítá všechny války, včetně husitských, protože se řídí zásadou nezabiješ. Hlásá křesťanskou pokoru, boj proti ďáblovi.
O trojím lidu – odsoudil dělení společnosti na tři stavy (duchovenstvo, vojáci, prostý lid). Základem byla Bible, kde se hlásala rovnost lidí.
O církvi
Řeč o základu zákonů lidských
Sieť viery pravé – traktát, síť symbolizuje náboženství a církev, ty mají chránit věřící. Síť trhají králové, papež a císař – popsáni jako velryby. Líčí zde svojí ideální církev. Dílo je složeno z asi 50 malých traktátů, které se vztahují k určitým osobám, kritika míří na konkrétní osoby a paří k nejradikálnějším ve své době.
Postilla – sbírka kázání, podobně jako v Sieti viery pravé odmítá jiný než duchovní boj proti představitelům zla.

Dále se zachovalo větší množství (přes 50) drobných traktátů, pojednávajících převážně o náboženských otázkách.

Pokud bychom se zaměřili na jeho potomky a prapotomky, došli bychom k závěru, že jeho rodina byla natolik rozvětvená, že v podstatě nelze vystopovat jeho současné potomky. Ovšem zachovaly se určité dokumenty svědčící o tom, že rodina Petra Chelčického byla natolik rozsáhlá, jak bychom to ani nečekali - jeho prapotomci sahají např. až do New York City nebo třeba do Sydney. Nalezly se i takové dokumenty, které potvrzují pravdivost o tom, že jeho rodina je stále i v Čechách.