Planá (okres Tachov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Planá
znak
základní data
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0327 561134
kraj (NUTS 3):	Plzeňský (CZ032)
okres (NUTS 4):	Tachov (CZ0327)
obec s rozšířenou působností:	Tachov
pověřená obec:	Planá
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	62,54 km²
obyvatel:	5566 (2. 10. 2006)
zeměpisná šířka:	49° 52' 2"
zeměpisná délka:	12° 44' 30"
nadmořská výška:	506 m
PSČ:	348 15
základní sídelní jednotky:	15
místní části:	10
katastrální území:	11
adresa městského úřadu:	náměstí Svobody 1 Planá 34815 Planá u Mariánských Lázní
starosta:	Ing. Karel Vrzala
Oficiální web E-mailová adresa

Město Planá se rozkládá 11 km severovýchodně od Tachova v krajině položené na rozhraní historického Chebska, Tachovska a Tepelska. Počátky osídlení, doložené nálezem zlomku dvou zásobnic pri severním okraji města, sahají již do 9. stol. Systematický archeologický výzkum provedený v kostele sv. Petra a Pavla na konci 70. let 20. stol. prokázal, že v místech svatyně leželo již v 10. a 11. stol. slovanské sídlište. Ve 12. stol. se zde rozkládalo pohřebiště, na němž byl patrně v místech starší dřevěné svatyně vybudován na poč. 13. stol. dnešní kostelík.

[editovat] Židovská komunita v Plané

Židé jsou v Plané doloženi od poč. 17. stol., kdy zde měli 5 domů a žádali povolení k výstavbě šestého. Z počátku se směli usazovat pouze na zámeckém předměstí, kdežto hrazené město a svatopeterské předměstí jim bylo uzavřeno. Skupina jejich domků při městském rybníku se nazývala „Judenvorstadt“-Židovské předměstí.

Za hraběnky Marie Maxmiliány Terezie ze Sinzendorfu byli židé vypovězeni z města, uváděna jsou data 1668, 1680 a 1687. Vypovězení židé se usadili v sousední Chodové Plané a Drmoulu. Plánský židovský hřbitov však zůstal zachován a pohřby příslušníků i potomku vypovězených židů zde probíhaly i v pozdějších letech.

Do Plané pricházejí židé znovu v době vlády Josefa II. Zanedlouho zde již žilo 32 židovských rodin, které vlastnily 9 domů. Novodobá židovská obec byla ustanovena teprve ve 2. pol. 19. stol. Např. v r. 1890 žilo ve měste 129 židů, ale hřbitov, na který se pohřbívalo až do poč. 19. stol., již obnoven nebyl. Modlitebna byla zřízena v domě čp. 100/I, její stavba byla odstraněna v období třetí ríše. Hřbitov se rozkládal v místech nynější Slovanské ul. v blízkosti domu čp. 109/II. Také on zcela zanikl a jeho místo dnes není patrné.

[editovat] Městský znak a pečet

Planá získala znak již v průběhu 15.stol. Podobu městského znaku zobrazuje v plném rozsahu nejstarší známá městská pečet z r. 1473. Zachována je však zpráva o městské pečeti z r. 1433, jejíž podoba není známa. Na pečetním znamení je zobrazena hradba s bránou a dvěma věžemi. Prostor mezi vežemi vyplňuje znak Elsterberku s kosmým břevnem, který v klenotu obsahuje páva. Za zprostředkovatele znakového privilegia je nejčastěji považován Bušek ze Žeberka, který v r. 1473 vyprosil povýšení městečka Planá na město. V r. 1661 polepšil František Arnošt Šlik městský znak tím způsobem, že elsterberský erb nahradil šlikovským a přidal nad štít helmici s poryvadly a figurou ze šlikovského znaku. Město dnes užívá polepšený „šlikovský“ znak.

[editovat] Hrad a zámek

Bývalý plánský hrad, přestavěný postupem století na zámek, patří k nejméně prozkoumaným panským sídlum na západě Čech. Na tomto stavu má svůj podíl především fakt, že veřejnosti nepřístupný objekt byl po celou druhou polovinu 20. stol. využíván jako kasárna pohraniční stráže. V zámku proto nebyl prozatím proveden ani základní stavevbně historický průzkum. Historickými zprávami podložený stredověký hrad vznikl v Plané nejpozději v 1. pol. 14. stol. K architektonickým cennostem, které jsou na první pohled viditelné, se řadí pozdně renesanční malované stropy. Cenností, které jsou prozatím oku náhodného návštevníka skryty, bude však jistě víc. Zámecký areál je prozatím opuštěný a bez využití, v současné době je zámek k prodeji.