Polická pánev
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Polická pánev zaujímá střed Polické vrchoviny při ose území a je charakterizována strukturně denudačními plošinami uvnitř a oválným věncem vnitřních kuest po obvodu. Polická stupňovina pak tvoří oválný obvod celé Polické pánve soustavou vnějších kuest. Stolové hory na české území zasahují jen svahy spadajícími na sever do Machovské kotliny nebo k severovýchodu do Broumovské kotliny.
Polická pánev tvoří střední část Polické vrchoviny. Při obvodu ji tvoří oblouk vnitřních kuest, který je souběžný s vnějším pásmem kuest Polické stupňoviny. Souběžně s Broumovskými stěnami a mezi polickým a bělským zlomem je to vrch Chlum (605 m), Hora (593 m), Klůček (613 m) a Na kostele ( 690 m); severní oblouk pak tvoří vrch Val (589 m), Družstevní vrch (613 m), Dlouhý vrch (698 m); od západu k jihozápadu Strážný vrch (654 m), Čihadlo (650 m ), Vysoký kámen a Končina (543 m), jižně od Bezděkova nad Metují Rez (501 m).
Pro celou tuto strukturu je charakteristický mírný sklon svahů ke středu pánve a příkrý sklon čelního svahu po obvodu asymetrických hřbetů, často se skalními stupni i ve více úrovních. Gravitačními pochody podmíněný výskyt i rozsáhlých rozsedlin v čelních svazích těchto kuest je znám na více lokalitách - rozsedlina roklinového charakteru na Vysokém kameni (u Stárkova) patří k největším projevům tohoto jevu v celé ČR.
V osní části pánve je plochý reliéf v okolí obcí Bezděkov nad Metují, Velké Petrovice nebo Žďár nad Metují, do kterého jsou hluboce zaříznutá údolí řeky Metuje a jejích četných přítoků. Hrany těchto údolních zářezů jsou často velmi ostré a výchozy skalního podloží v podobě skalních srubů, skalních stěn i izolovaných skalních věží. Takto dynamický reliéf vznikl jako lem údolí řeky Metuje od městečka Teplice nad Metují až po soutok s Dřevíčem, v levobřeží Dřevíče, v údolí Ledhujky od Police nad Metují po soutok s Metují u Petrovic aj. Skalní výchozy jsou převážně bohatě modelované selektivním zvětráváním a rovněž náležejí k významným krajinotvorným prvkům v pestré přírodě CHKO Broumovsko. Tato plošně převažující část Polické pánve je tvořena písčitými slínovci až slínitými prachovci a vápnito-jílovitými pískovci středního turonu.
Na tomto horninovém základě se rozprostírají nesouvislé masívy hornin teplického souvrství (jílovité pískovce) svrchnoturonského stáří a zejména březenského souvrství (koniak) tvořené kvádrovými pískovci. Ty dosahují maximální mocnosti 120 metrů a morfologicky tvoří tabulové plošiny a stolové hory v oblasti Adršpašsko-teplických skal, v oblasti Ostaše; za hranicemi tvoří nejvyšší partie Stolových hor (Szczeliniec Wielki 919 m, Skalniak 915 m ad.). V morfologii této části Polické pánve se uplatňují i důležité zlomy.
K rozsáhlé oblasti Adršpašsko-teplických skal (téměř 18 km2, nejrozsáhlejší celistvý skalní pískovcový masív v ČR) se mimo samotný oválný komplex těchto skal počítají i zářezem řeky Metuje a některých jejích levostranných přítoků oddělené pískovcové tabulové plošiny a pahorky: Šibeniční vrch (617 m), Křížový vrch (667 m), Lada (622 m) a Lysý vrch (611 m), také příčným skalským zlomem oddělená část masivu na jihu Adršpašsko-teplických skal (Skály - Růžek, 694 m). Celá tato skalní oblast vrcholí na jihu vrchem Čáp s výškou 786 m.
V oblasti Ostaše ve středu Polické pánve se nacházejí tři samostatné skalní celky: na samotný vrch Ostaš (700 m) přímo navazuje skalní masív Kočičích skal, který je oddělen několikastupňovou tektonickou strukturou s poklesem o 80 - 100 m na Polickém zlomu. Další příčná zlomová linie, na níž je vázáno údolí potoka Klučánka, pak od masívu Ostaše i Kočičích skal odděluje pískovcový pahorek Hejda (626 m), tektonicky dále načleněný.
Kvádrové pískovce vykazují velice pestrý reliéf a modelaci až po vývoj rozsáhlých pískovcových skalních měst - představují tak z přírodovědného i krajinářského hlediska nejcennější části CHKO Broumovsko, jejichž význam přesahuje do nadnárodní úrovně. Proslulá pískovcová skalní města v Adršpašsko-teplických skalách, na Ostaši, Kočičích skalách, Hejdě, Broumovských stěnách i Stolových horách jsou nejen cílem intenzivního cestovního ruchu, turistiky a horolezectví, ale i četných přírodovědných studií.
