Polická stupňovina
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Polická stupňovina je část Polické vrchoviny nalézající se v CHKO Broumovsko v okolí města Police nad Metují; z JZ, SZ a SV obepíná Polickou pánev.
Polickou stupňovinu od JZ tvoří Stárkovské kuesty, které na vnější straně prudce spadají k terénu tvořeném triasem a permokarbonem. Nejvyšším vrcholem je tu Záhoř (607 m). Pásmo dále k severu tvoří Janovické kuesty. Vytvářejí severní uzávěr brachysynklinály Polické vrchoviny a v hraničním hřebenu dosahují výšky 710 m. Jen v nejjižnější části se prudký čelní svah s převýšením přes 200 metrů nad Chvalečskou kotlinou nachází na českém území - severně od silnice Chvaleč - Horní Adršpach vychází na hřbet i státní hranice a sleduje pak vrcholovou hranu kuesty velkým obloukem až k východu nad [Meziměstí]], kde hranice sestupuje příčně do severní části Broumovské kotliny. Na našem území se proto nacházejí jen vnitřní svahy této struktury, která v Polsku má označení Zawora.
Za sedlem ležícím severně od obce Zdoňov (565 m) je další část Polické stupňoviny tvořena Zdoňovskými kuestami, jejichž vnější svahy spadají na SV nejprve do kotliny v okolí polského města Mieroszów (nesou název Mieroszowskie Sciany), jižněji do severní části Broumovské kotliny - vrcholí výškou 664 m.
Východní a geomorfologicky nejvýraznější částí Polické stupňoviny jsou Broumovské stěny. Zatímco předchozí části vnějších kuest jsou tvořeny pískovci a prachovci korycanských vrstev (cenoman), jsou Broumovské stěny od Honského Špičáku v celé délce až po Stolové hory tvořeny pískovci středního turonu a mají proto ve své morfologii výrazně uplatněnou pseudokrasovou modelaci s výskytem celé škály povrchových i podzemních makro-, mezo- i mikroforem reliéfu. Kuesta Broumovských stěn je shodně s geologickou strukturou ukloněna mírně k JZ (ke středu brachysynklinály Polické vrchoviny), na SV prudce spadá do Broumovské kotliny s převýšením až přes 300 m k triasovému a permskému podloží. Severní část Broumovských stěn je tvořena jednoduchým asymetrickým hřebenem (od Honského Špičáku po úsek na obcí Slavný), rozsáhlejší jižní část je tvořena několika pískovcovými strukturními plošinami, které jsou tektonicky oddělené s různým úkolem vrstev. Nejvyšším vrcholem je Božanovský Špičák (773 m), z dalších vrcholů Koruna dosahuje výšky 769 m, Velká kupa 708 m, Signál 707 m. Machovské sedlo, zvané též Machovský kříž ( 669 m), je tektonicky podmíněné a tvoří orografickou hranici mezi Broumovskými stěnami a jižněji ležícími Stolovými horami.
