Posmrtná ztuhlost
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Posmrtná ztuhlost (rigor mortis) je označení pro změny, ke kterým dochází v mrtvém těle krátce po smrti. Tyto změny mají chemický původ - jejich primární příčinou je vyčerpání zásob ATP a únik vápenatých kationtů ze sarkoplazmatického retikula). Výsledkem je nejprve ochabnutí a posléze ztuhnutí svalů, ke kterému dochází po 1-6 hodinách, plně vyvinutý pak rigor mortis bývá až 12-36 hodinách po smrti. Obvykle nastupuje nejdříve v obličejové části. Rychlost nástupu posmrtné ztuhlosti závisí na teplotě, nízká teplota jej zpomaluje, vyšší zrychluje. Pokud dojde k narušení posmrtné ztuhlosti (např. při manipulaci s tělem), již se neobnovuje. Posmrtná ztuhlost je z pochopitelných důvodů objektem velkého zájmu soudních lékařů a hraje důležitou roli ve vyšetřování náhlých úmrtí.
