Protiraketová obrana
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Protiraketová obrana je takticko-strategický obranný prostředek proti primární existenci hrozby raketového napadení, především prostřednictvím balistických raket dalekého dosahu.
Obsah |
[editovat] Protiraketová obrana v České republice
Vzhledem ke geografické poloze České republiky se jí většina otázek, řešených v rámci rozhodování o účinné protiraketové obraně, bezprostředně dotýká. V souvislosti s protiraketovou obranou je třeba z pohledu ČR rozlišovat tři systémy – protiraketovou obranu NATO, protiraketovou obranu bojiště NATO a protiraketovou obranu USA. Třebaže předmětem je vždy obrana proti balistickým raketám, obsah není totožný.
Absence informací o podstatě a smyslu systémů protiraketové obrany, či případné zkreslování informací, vytváří prostor pro bezdůvodné obavy z těchto systémů. Ve skutečnosti je totiž protiraketová obrana sekundární, vynucenou a logickou reakcí na hrozbu raketového napadení. Na rozdíl od těchto raket je protiraketová obrana prostředkem veskrze defenzivním a bez těchto ofenzivních prostředků by nedávala smysl a nikdy by nevznikla. Je tedy produktem odvěkého hledání protizbraní proti novým zbraním. Systém protiraketové obrany představuje účinnou obranu nejen proti již existujícím, ale i proti případným nově zaváděným raketovým systémům. Současně má svojí vysokou účinností odrazovat od nákladného vývoje, pořizování a zavádění nových raketových systémů.
[editovat] Protiraketová obrana NATO (NATO Missile Defence – NATO MD)
Na summitu NATO v Praze v roce 2002 bylo rozhodnuto o zpracování Studie proveditelnosti protiraketové obrany NATO. Cílem této studie je posouzení možností obrany území členských států Aliance proti celému spektru raketových hrozeb. Pozornost byla zaměřena i na možnosti řešení situace zničením schopností protivníka ještě před jejich nasazením. První dílčí závěry studie byly zveřejněny v říjnu 2005, poukázaly na některé problémy a vedly k potřebě provedení dalších expertíz.
NATO MD se zabývá protiraketovou obranou komplexně – obranou teritoria včetně civilní populace a obranou vojenských sil. Očekává čtyři základní efekty. Za prvé má působit ve prospěch nešíření raketových technologií. Za druhé má odstrašovat potenciálního protivníka od použití této kategorie zbraní. Za třetí má zajistit aktivní obranu v případě použití těchto zbraní. V neposlední řadě - za čtvrté - má sloužit jako pasivní obrana směřující k předcházení či minimalizaci důsledků použití těchto zbraní, selžou-li předcházející opatření.
Jednou z diskutovaných myšlenek je propojení NATO MD s aliančním integrovaným systémem protivzdušné obrany NATINADS (NATO Integrated Air Defence System).
[editovat] Protiraketová obrana bojiště NATO (NATO Active Layered Theatre Ballistic Missile Defence, ALTBMD)
Severoatlantická aliance má zpracovanou Studii systému protiraketové obrany bojiště NATO z let 2001 až 2003. Projekt Aktivní vrstvené protiraketové obrany bojiště NATO, který z této studie vychází, má zajistit obranu spojeneckých sil nasazených v operacích proti raketám s dosahem do 3000 km. Počátečních operačních schopností má tento systém dosáhnout v roce 2010. Česká republika jako členský stát NATO je do řešení protiraketové obrany bojiště NATO zapojena.
V oblasti protiraketové obrany bojiště spolupracuje NATO s Ruskem. Je to i z toho důvodu, že státy Aliance a Rusko nasazují vojáky do mírových operací a obrana rozmístěných vojsk je společným zájmem. Problémy, které vyvstaly při řešení tohoto úkolu, souvisejí s tím, že NATO a Rusko využívají systémy, které nejsou dosud vzájemně interoperabilitní.
[editovat] Protiraketová obrana USA (USA Missile Defence – USA MD)
Spojené státy zahájily realizaci projektu protiraketové obrany USA na základě zákona přijatého v roce 1999. Úvahy o potřebě protiraketové obrany USA probíhají ve čtyřech rovinách. První se zabývá analýzou povahy hrozeb, druhá hodnotí stav technologií, třetí se věnuje finančním otázkám protiraketové obrany USA a čtvrtá mezinárodním dopadům. Program protiraketové obrany USA není zaměřen proti konkrétnímu protivníkovi, nýbrž na vybudování vlastní schopnosti, která umožní reagovat účinně na nepředvídatelné a proměnlivé hrozby. Cílem je vybudovat integrovaný celosvětový systém k ochraně USA a jejich spojenců proti omezenému útoku balistickými raketami všech dosahů.
V souvislosti s debatou o protiraketovém systému NATO nabízejí USA spojencům možnost rozšíření působnosti americké protiraketové obrany na celé alianční území. Česká republika je prozatím (2006) zapojena do této diskuse účastí na jednáních, která nepřekročila rámec pracovních konzultací odborníků.
