R.U.R.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

R.U.R. (Rossum's Universal Robots v textu překládáno jako Rossumovi univerzální roboti) je kolektivní drama o vstupní komedii a třech dějstvích Karla Čapka z roku 1920. Čapek zde varuje před případnými negativními vlivy techniky na lidstvo. Je ovlivněn svým zájmem o techniku, ale také obavami o budoucnost lidstva (destrukce za 1. světové války). V této hře poprvé zaznělo slovo robot, které Čapkovi údajně poradil bratr Josef. Přeloženo bylo toto dílo do více jak třiceti jazyků vč. esperanta.

[editovat] Příběh

Varování: Následující část článku vyzrazuje zápletku nebo rozuzlení díla.

Úvodní komedie se odehrává v blíže nespecifikované budoucnosti na ostrově výrobny robotů, kde žije pouze 6 mužů. Celou výrobu provádějí roboti. Připluje za nimi pěkná dcera prezidenta Helena Gloryová, která chce roboty zrovnoprávnit a do které se všichni zamilují. Postupně jí vyprávějí příběh vynálezu prvních robotů starým Rossumem a jeho synovcem. Nakonec se vdá za ředitele Harryho Domina.

Příběh dále pokračuje po deseti letech, kdy už jsou roboti široce rozšířeni. Heleně je smutno z toho, že roboti, ač velmi podobní lidem, nemohou mít city jako lidé, a tak přiměje Dr. Galla, aby začal experimentovat s jejich „duší“. Jejich původním cílem bylo vytvořit pro člověka ráj na zemi, aby již nikdy nemuseli lidé umírat hlady a měli všeho dostatek. Jenže upadly mravy, lidé zlenivěli a začali roboty původně určené k práci používat jako vojáky pro své války.

Nakonec se několik robotů vzbouřilo, ustavilo Ústřední výbor robotů a vyhlásilo válku lidstvu, jež drtivě povraždilo a nenechalo nikoho přežít. Nakonec dorazili až na výrobní ostrov a pozabíjeli všechny až na Alquista, protože on ještě pracoval rukama (což ho uklidňovalo; věřil, že je práce smyslem života). Jenže roboti se začali opotřebovávat a umírali. Chtěli po něm, aby objevil původní Rossumův výrobní postup, jenže ten spálila Helena předtím než je zabili.

Jednou v noci ho vzbudili robot Primus a robotka Helena. Když chtěl jednoho pitvat (kvůli výzkumu), druhý se nabízel místo něj a vůbec se nechovali logicky jako roboti (snažili se navzájem chránit; záleželo jim jeden na druhém). Nakonec zjistil, že se mají rádi, a tak je poslal pryč, aby udrželi život a začali s láskou znovu jako Adam a Eva. Což je menší paradox: roboti totiž neměli rozmnožovací ústrojí (kvůli zjednodušení výroby – nepotřebovali ho), je tedy záhadou jak se mohli dále množit a udržet tak život. Závěr má však spíše symbolický charakter.