Rabování
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rabování je nekontrolované braní cizích věcí a zboží během katastrofické události, či občanských nepokojů včetně války v období anarchie, kdy státní složky dohlížející na pořádek nejsou schopny (či nechtějí) zasáhnout. Dopouští se ho buď jednotlivé osoby či větší počet lidí, někdy i organizovaných, případně také armádní či politické jednotky. Jedná se o speciální formu krádeže, která je prováděna v čase nouze, při snížené obranyschopnosti napadených majitelů. Účelem může být získání základních komodit pro přežití anebo touha se příležitostně obohatit.
Společnost se proti rabování chrání přísnými tresty, které jsou udělovány osobám, které jsou z rabování usvědčeni. Bývají výrazně přísnější než tresty za krádež v běžných podmínkách, ve stavu nejvyšší nouze je někdy vyhlášen i trest smrti za rabování.
V historii bylo rabování spojeno s válečným obdobím, kdy se postupující armády dopouštěly rabování na obyvatelstvu zemí, přes které táhly. Jejich účelem bylo obohatit se nad rámec svého žoldu.
[editovat] Moderní rabování
Známé rabování proběhlo na Slovensku v roce 2004, kdy romští občané [1] začali rabovat supermarkety jako reakci na snížení sociálních dávek. Obhajovali se tím, že rabují proto, aby zabezpečili jídlem rodiny.
V roce 2005 proběhlo masivní rabování v americkém městě New Orleans zasaženém hurikánem Katrina, kde převážně chudé obyvatelstvo začalo využívat nefunkčnosti státních složek a začalo rabovat obchody [2].
